Většina dotázaných hodnotí dobře přístup ke vzdělání (71 %) a ke zdravotní péči (66 %). Ostatní zkoumané oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených, možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu ale posuzují velmi kriticky. Jednoznačně nejlépe spatřují dotázaní životní podmínky úředníků a podnikatelů (78 %, resp.

U příznivců ČSSD (22%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference s výjimkou vyššího podílu zaměstnanců v nedělnických profesích. ODS (20%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany.

87% respondentů se napilo někdy během posledních 12 měsíců alkoholického nápoje, čtvrtina přiznala pití alkoholických nápojů alespoň 2 krát týdně. Asi třetina dotázaných zná někoho, kdo užívá konopné drogy, čtvrtině někdo takovou drogu nabídl a 16% přiznalo, že jí vyzkoušelo. Zkušenosti s extází přiznala 4% oslovených občanů. S uživateli tvrdé drogy se setkala čtvrtina dotázaných občanů, 12% někdo tvrdou drogu nabídl a 2% jí vykoušela.

Mezi nejpřijatelnější povolební koalice by patřily vlády ČSSD a Koalice (22%) nebo OSD a Koalice (20%)

S tím jak opadá význam teroristického útoku na USA a konfliktu v Afghánistánu, tak se přesouvá pozornost veřejnosti k domácím událostem. V lednu byla poprvé od listopadu veřejností více preferována domácí politická scéna než zahraniční, v únoru se tento trend potvrdil a rozdíl ještě více prohloubil. Domácím politickým událostem by byla pravděpodobně věnována ještě větší pozornost nebýt olympiády.

Z výsledků je patrné, že největší šance na volební úspěch se dávají dvěma stranám, ODS a ČSSD, mezi kterými v tomto ohledu nejsou příliš významné rozdíly. Obě shodně bezmála tři čtvrtiny respondentů uvedlo mezi dvěma nejúspěšnějšími, přičemž rozdíl existuje pouze v podílech týkajících se jednotlivých umístění. Výrazně menší vyhlídky má podle mínění občanů Koalice, kterou na prvním nebo na druhém místě očekává pouze desetina dotázaných, zhruba stejný podíl respondentů vidí šance na stejné umístění u KSČM.

Přibližně polovina občanů (52 %) vyslovuje spokojenost se svým osobním životem, o něco více než třetina (36 %) je spokojena „tak napůl“ a u 12 % převažuje nespokojenost. Z výsledků zachycených v tabulce č. 1 vyplývá, že postoj k osobnímu životu se průběžně od roku 1996, kdy byla tato otázka položena respondentům poprvé, mění pouze minimálně. Spokojenost se po celé období pohybuje v rozmezí 51 – 55 %, nespokojenost představuje 11 – 15 %.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Od února 1997 pravidelně zjišťujeme, jaké místo občané přisuzují hospodářské úrovni našeho státu mezi devíti jinými evropskými zeměmi . Ekonomiku ČR hodnotí v současnosti velmi dobře jedno procento, spíše dobře 54 %, spíše špatně 39 % a velmi špatně čtyři procenta dotázaných; pouze jedno procento nedokázalo situaci posoudit. Z hodnocení všech států vyplynul žebříček, v jehož čele figuruje Německo a Rakousko.