Kolektivní identity v mediálních reprezentacích Sčítání lidu, domů a bytů 2011

Tento příspěvek se zabývá reprezentací národnostních a etnických kategorií v mediálních textech o Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Cenzus je zde chápán jako prostředek konstruování kolektivních identit, a to nikoli jako předem jasně definovaných kategorií, ale sociálně i mediálně utvářených součástí identity jedince. Cílem této studie je tedy analyzovat mediální reprezentace Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jako události, která zvýrazňuje vyjednávání kolektivních identit a dává vyniknout procesům tzv. „identitární mobilizace“. Kvantitativní analýza vybraných článků z celostátních deníků doplněná o zjištění kvalitativní analýzy příspěvků a videí v nových médiích mimo jiné ukazuje, že SLDB je v médiích často prezentováno skrze diskurz, který jsme v této práci označili jako nacionální, a že procesy identitární mobilizace nabývají během cenzu specifických podob, přestože pravděpodobně nejsou omezena pouze na samotné období sčítání.

Číst dál...

Cesta k aktualizovaným metodám: způsoby zkoumání vlivu nových médií na žurnalistiku

Cílem tohoto rešeršního článku je představení různých výzkumných metod využívaných v empirických studiích o vlivu nových médií na žurnalistiku. Text analyzuje všechny články související s tématem, které byly v letech 2006-2013 publikovány ve třech vybraných prestižních vědeckých časopisech – Journalism, Journalism Studies a New Media & Society. S využitím principů systematického přehledu jsou zkoumané články rozděleny na základě použitých výzkumných metod do tří časových období. Z přehledu vyplývá, že v analyzovaném období převládaly tradiční výzkumné metody, jež byly jen mírně přizpůsobeny specifikům nového komunikačního prostředí. Teprve od roku 2009 se objevují pokusy o zásadnější revizi výzkumných metod (analýza softwaru, různé kombinace metod) nebo technik (využití speciálního softwaru při studiu nových internetových fenoménů, jako jsou sociální sítě Facebook a Twitter).

Číst dál...

Programy pracovního výcviku a vzdělávání: jejich význam a přínos pro rozvoj zaměstnatelnosti osob ohrožených nezaměstnaností

Cílem předkládaného příspěvku je objasnit roli programů pracovního výcviku a vzdělávání, které představují jak klíčový nástroj aktivní politiky pracovního trhu zvyšující zaměstnatelnost, tak i nástroj politiky dalšího vzdělávání dospělých, který přispívá k naplňování konceptu celoživotního učení. Na základě rešerše širokého okruhu relevantní literatury, statistik a výzkumných studií charakterizujeme existující typy a cíle programů pracovního výcviku a vzdělávání, které jsou v různých zemích světa využívány jako klíčové opatření veřejné politiky. Zároveň se zamýšlíme nad jejich rolí v současných měnících se ekonomických a sociálních podmínkách a vazbou na principy politiky flexicurity.

Číst dál...

Typologie prarodičovství v české společnosti – faktory ovlivňující zapojení prarodičů do péče o vnoučata

Cílem této studie je přinést základní přehled o faktorech, které ovlivňují zapojení prarodičů do péče o vnoučata a zároveň představit typologie vzorců prarodičovství v českých rodinách. Text předkládá výsledky kvantitativní a kvalitativní analýzy. Kvantitativní analýza vychází z českých dat z druhé vlny šetření SHARE a omezuje se na respondenty, kteří mají vnoučata mladší 10 let. Text nejprve představuje typologii zapojení prarodičů do péče o vnoučata, která přihlíží ke vzdálenosti bydliště a četnosti kontaktů mezi prarodičem a rodinou vnoučete. Následně sleduje, zda/jak se tendence k jednotlivým způsobům naplňování prarodičovské role liší podle sociodemografických charakteristik respondentů. Kvalitativní analýza vychází z hloubkových rozhovorů s 18 matkami a 12 babičkami. Na základě jejich výpovědí identifikuje různé vzorce zapojení prarodičů s ohledem na charakter poskytované péče, směr „poptávky“ po péči a různý význam pomoci poskytované starší generací pro běžný chod rodiny.

Číst dál...

Voliči, stranická polarizace a její vývoj od roku 1993

Míra stranické polarizace je důležitým analytickým indikátorem, pokud chceme rozumět vývoji stranického systému a jeho dynamice v čase. Má také dopad na tvorbu vlád a vládních koalic a nepřímo i jejich stabilitu. Stranická polarizace ovlivňuje volební výběr, a tím tedy i proces volebního rozhodování. V České republice však doposud nebyly publikovány studie a práce, jež by usilovaly o zmapování vývoje polarizace stranického systému v čase na základě empiricky podložených dat. Cílem tohoto příspěvku je zaplnit tuto mezeru, a přiblížit tak vývoj míry stranické polarizace v České republice od roku 1993 do současnosti na základě dat z pravidelných výzkumů CVVM týkajících se politické sebeidentifikace voličů na levo-pravé škále. Pomocí analýzy těchto dat a využití Daltonova indexu míry polarizace stranického systému autorka prokazuje, že stranická polarizace v ČR od roku 1993 celkově vzrostla a dále, že vyšší byla většinou v období volebních kampaní předcházejících sněmovním volbám. V rámci zkoumaného období (1993–2013) dosáhl index polarizace své nejnižší hodnoty v roce 2001 a naopak nejvyšší hodnota byla zjištěna v červnu roku 2010.

Číst dál...

Editorial

Vážení čtenáři, vážené čtenářky,

první letošní číslo časopisu Naše společnost, které právě otvíráte, se po monotematické výhybce vydání předchozího vrací k tradici diverzity a různorodosti témat, disciplín a perspektiv. Aktuální vydání časopisu vám proto nabídne jak studie teoretické, tak empiricky založené, texty založené na kvantitativní i kvalitativní metodice, články vycházející z politologie, sociologie či sociální antropologie, sociální politiky i mediálních studií.

Číst dál...

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: