Filtrovat články

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na možnosti občanů ovlivňovat veřejné dění. Většina respondentů politikům vyčítá nezájem o názory obyčejných lidí a staví se za podporu referenda v otázkách změny důležitých zákonů. Na druhou stranu však dotázaní uznávají, že vládní rozhodnutí by měla být v první řadě záležitostí politiků.

Číst dál...

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti se stavem demokracie byli respondenti tázáni zejména na přijatelnost nedemokratických alternativ současného politického systému.

Číst dál...

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají srovnáním současnosti a situace před listopadem 1989. Lidé porovnávali tehdejší a dnešní situaci ze svého osobního hlediska celkově i v řadě konkrétních dílčích aspektů a vyjadřovali se k otázce, zda změna společenského systému v roce 1989 stála za to. Zpráva obsahuje i časové srovnání s předchozími výzkumy.

Číst dál...

Z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že o politických tématech diskutují čeští občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel. Minimálně jednou v týdnu před uskutečněním výzkumu diskutovalo o politice celá polovina (50 %) dotázaných s rodinným příslušníkem a 53 % dotázaných s přáteli či spolupracovníky. S cizími lidmi debatovalo o politice pouze 7 % a s veřejně činnými osobami 4 % respondentů.

Číst dál...

Součástí únorového dotazníku CVVM byly též otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, postoje k občanským aktivitám vedoucím k legislativním změnám a názory na možnosti, které mají lidé k ovlivnění veřejného dění.

Například zájem o politické dění obecně rozdělil českou veřejnost na dvě poloviny – 50 % respondentů našim tazatelům sdělilo, že se o politiku zajímá (při součtu odpovědí „rozhodně se zajímá“ a „spíše se zajímá“), druhá polovina naopak zájem o politické dění obecně dle svého tvrzení nemá (součet odpovědí „spíše se nezajímá“ a „rozhodně se nezajímá“).

Číst dál...

Součástí únorového šetření CVVM byly též otázky mapující názory veřejnosti na důvody, pro které se lidé zapojují do komunální politiky a do politiky na celostátní úrovni. Z šetření vyplynulo, že rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí buď do komunální nebo do celostátní politiky nejsou podle mínění veřejnosti nijak velké. Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek.

Číst dál...

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Polovina českých občanů je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi, nespokojenost vyjádřilo 45 % dotázaných. Pouze 2 % českých občanů se domnívají, že je velmi pravděpodobné, že v příštích pěti letech bude v ČR rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany.

Číst dál...

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví vedle tradičně vysoko postavených problémů korupce a hospodářské kriminality k současné politické situaci v České republice. Jednoznačná převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě obecné kriminality a bezpečnosti občanů, zemědělství, sociálních jistot, dopravní obslužnosti a zdravotnictví.

Číst dál...

V říjnovém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj obyvatelstva České republiky ke dni 17. listopadu a jeho názory na společenské poměry před a po roce 1989.

Nadpoloviční většina dotázaných (58,1%) si státní svátek 17. listopadu sice připomíná, ale nijak ho neslaví. Třetina obyvatel ČR (34,3%) připouští, že o svátku většinou neví a nepřipomíná si ho.

Číst dál...

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví k problémům korupce, hospodářské kriminality, obecné kriminality a nezaměstnanosti. Převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě vývoje v oblasti sociálních jistot, zdravotnictví, zemědělství, politické situace v ČR, přistěhovalectví, soudnictví, právního prostředí, fungování úřadů, dopravní obslužnosti, životní úrovně a možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech.

Číst dál...