Filtrovat články

Ve vztahu k výběru daní od nich samotných občané hodnotí stávající efektivnost státní správy jako poměrně vysokou. Podle 47 % ekonomicky aktivních je státní správa při výběru jejich vlastních daní "velmi účinná", za "poměrně účinnou" ji označilo 23 %, 9 % ji považuje za "středně účinnou" a jen 5 % uvedlo, že státní správa je při výběru daní od nich samotných "poměrně" či "zcela" neúčinná.

Číst dál...

V loňském roce jsme nejčastěji pomáhali svým nejbližším – rodině (75 % dotázaných) a přátelům (55 %). Dále jsme podporovali své známé (39 %) a vzdálenější příbuzné (29 %). Třetina dotázaných v loňském roce vypomohla neziskové či charitativní organizaci a více než pětina pomohla i neznámým lidem. Ti, kdo uvedli, že pomohli v loňském roce neziskové či charitativní organizaci, nejčastěji jmenovali některé z povodňových kont, Červený kříž, Katolickou charitu - Charitas, Ligu proti rakovině, organizaci Člověk v tísni, ADRA, sbírku Pomozte dětem, Fond ohrožených dětí.

Číst dál...

Šetření mj. ukázalo, že pro českou veřejnost bezmála všeobecně přijatelnou formu protestního nátlaku představují petice (pouze 10 % lidí by podle svého vyjádření petici nikdy nepodepsalo) a že většina neodmítá ani bojkot nebo zákonné demonstrace. Naopak k tvrdšímu způsobu vyjádření nespokojenosti, jakým je zapojení se do neoficiální stávky, se otevřeně hlásí jen tři lidé z deseti a protesty spojené s okupací nějakého objektu jako přijatelné vidí jen o málo více než jedna desetina populace.

Číst dál...

V červnovém šetření výzkumu Naše společnost 2003 jsme se rozsáhle zabývali tématem fungování orgánů státní správy a samosprávy a názory veřejnosti na to, jak je možné ovlivnit zákony a chování politiků. Nejprve jsme se zeptali obecně na spokojenost s fungováním demokracie . Další otázka se týkala spokojenosti s činností lidí, zaměstnaných ve státní a veřejné sféře.

Číst dál...

90 % dotázaných souhlasí s tím, že by se měly orgány veřejné správy před důležitými rozhodnutími zajímat o názory občanů, oproti 7 %, kteří si spíše myslí, že orgány veřejné správy jsou tu od toho, aby rozhodovaly, a neměly by tudíž obtěžovat občany a tázat se jich na jejich názory. Aktivně si názory občanů vyžadují v jisté míře pouze orgány místní samosprávy, aktivity jiných orgánů veřejné správy nejsou občany zaznamenávány.

Číst dál...

V průběhu loňského roku se podle názoru respondentů u nás v mnoha směrech nic podstatného nezměnilo. Především panuje přesvědčení, že nenastala žádná větší změna v možnostech účasti občanů na rozhodování o veřejných věcech ani v dodržování lidských práv. Rozšířený je názor, že se nezměnila situace v kultuře a ve školství. K pokroku nedošlo podle mínění poloviny respondentů v právním prostředí našeho státu a ve vývoji životní úrovně obecně.

Číst dál...

42 % občanů je s fungováním demokracie v ČR spokojeno, 46 % lidí naopak vyjadřuje nespokojenost. To, že volby zajišťují soulad postojů poslanců s názory jejich voličů "velmi dobře", si myslí pouze 1 % dotázaných, dalších 22 % soudí, že to volby zajišťují alespoň "částečně", podle 41 % tak činí jen "málo" a 17 % dokonce uvádí, že "vůbec ne". Veřejnost se kloní k názoru, že na tom, kdo je u moci, spíše záleží, než nezáleží a že to, koho lidé volí, může ovlivňovat chod událostí.

Číst dál...

Respondenti ocenili politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 3,82. Byla předkládána hodnotící škála od 1=systém funguje velmi špatně do 10=systém funguje velmi dobře. Ve srovnání s předlistopadovým dopadl stávající politický systém České republiky poněkud lépe, získal průměrné hodnocení 4,89. Respondenti byli ovšem optimističtí pokud jde o budoucnost - politický systém, který očekávají v ČR za 10 let, hodnotí na této škále bodem 6,46.

Číst dál...

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.

Číst dál...

Výsledky šetření ukazují, že z hlediska existujících politickoekonomických doktrín jsou postoje české veřejnosti poněkud nevyhraněné. Vedle jednoznačně většinového souhlasu s obecnými liberálními stanovisky panuje široký pozitivní konsensus, pokud jde o roli státu v ekonomice a v sociální oblasti jak při tvorbě jasných zákonů a následném zajišťování vymahatelnosti práva, tak i v aktivní hospodářské politice.

Číst dál...