Demokracie, občanská společnost

V září 2009 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se listopadových událostí roku 1989 a následného vývoje společnosti. Součástí této části dotazníku byly i otázky zaměřené na hodnocení poměrů před listopadem 1989 a dnes, a to jak v obecné rovině, tak ve vybraných oblastech života.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky týkající se hodnocení polistopadové změny režimu. Oslovení byli požádáni o zhodnocení politického systému v České republice před listopadem 1989, politického systému v 90. letech a současného politického systému. Dále pak byli respondenti dotázáni, nakolik považují za pravděpodobný návrat komunistického režimu.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, hodnocení vlastního porozumění politice a možností participace na ní. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik a zachycení vývoje názorů veřejnosti na konkrétní otázky.

Ve svém březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zjišťovalo názory veřejnosti na to, do jaké míry různé instituce a skupiny obyvatel ovlivňují rozhodování politiků. Vliv přisuzovaný jednotlivým institucím nebo skupinám obyvatel byl měřen na sedmibodové škále, kde známka 1 znamená nejvyšší míru vlivu a známka 7 vliv vůbec žádný.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky mapující názory občanů ČR na vliv působení médií na rozhodování politiků. Respondenti byli dotazování, zda a jaký vliv mají na decizní sféru média obecně a též média vybraná. Součástí zprávy je třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti se stavem demokracie byli respondenti tázáni zejména na přijatelnost nedemokratických alternativ současného politického systému.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo na možnosti občanů ovlivňovat veřejné dění. Většina respondentů politikům vyčítá nezájem o názory obyčejných lidí a staví se za podporu referenda v otázkách změny důležitých zákonů. Na druhou stranu však dotázaní uznávají, že vládní rozhodnutí by měla být v první řadě záležitostí politiků.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Vedle spokojenosti se stavem demokracie byli respondenti tázáni zejména na přijatelnost nedemokratických alternativ současného politického systému.

Do říjnového šetření CVVM zařadilo několik otázek, které se zabývají srovnáním současnosti a situace před listopadem 1989. Lidé porovnávali tehdejší a dnešní situaci ze svého osobního hlediska celkově i v řadě konkrétních dílčích aspektů a vyjadřovali se k otázce, zda změna společenského systému v roce 1989 stála za to. Zpráva obsahuje i časové srovnání s předchozími výzkumy.

Z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že o politických tématech diskutují čeští občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel. Minimálně jednou v týdnu před uskutečněním výzkumu diskutovalo o politice celá polovina (50 %) dotázaných s rodinným příslušníkem a 53 % dotázaných s přáteli či spolupracovníky. S cizími lidmi debatovalo o politice pouze 7 % a s veřejně činnými osobami 4 % respondentů.