Demokracie, občanská společnost

V říjnovém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj obyvatelstva České republiky ke dni 17. listopadu a jeho názory na společenské poměry před a po roce 1989.

Nadpoloviční většina dotázaných (58,1%) si státní svátek 17. listopadu sice připomíná, ale nijak ho neslaví. Třetina obyvatel ČR (34,3%) připouští, že o svátku většinou neví a nepřipomíná si ho.

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví k problémům korupce, hospodářské kriminality, obecné kriminality a nezaměstnanosti. Převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě vývoje v oblasti sociálních jistot, zdravotnictví, zemědělství, politické situace v ČR, přistěhovalectví, soudnictví, právního prostředí, fungování úřadů, dopravní obslužnosti, životní úrovně a možnosti občanů podílet se na rozhodování o veřejných záležitostech.

Z červnového výzkumu CVVM vyplývá, že o politických tématech diskutují občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel.

Dalším tématem byly představy účastníků výzkumu o ovlivňování rozhodování politiků. Největší vliv na rozhodování politiků připsali dotázaní úplatkům a korupci. V závěsu pak zájmovým skupinám a lobby. Nejmenší vliv mají podle výsledků výzkumu občané samotní.

Podle březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se občané v místě svého bydliště nejvíce zapojují do činnosti sportovních organizací a občanských zájmových sdružení (téměř třetina oslovených respondentů se zapojuje alespoň občas). Pětina dotázaných uvedla, že se občas účastní činnosti, kterou vyvíjejí nadace či charitativní organizace. 18 % účastníků výzkumu se občas angažuje v obecní samosprávě a 12 % v profesních sdruženích.

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí vývoj situace v oblasti péče o životní prostředí, kde 37 % dotázaných konstatovalo zlepšení, 8 % naopak zhoršení a podle 49 % se situace vloni nezměnila. Vyšší podíl příznivých než nepříznivých vyjádření se objevil ještě u zahraniční politiky (19 % : 14 %), v případě ochrany lidských práv pak byly výroky deklarující zlepšení (15 %) a zhoršení (14 %) v rovnováze.

Všem dotázaným jsme v prosinci 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v České republice za tento rok situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Pozitivní vývoj spatřují Češi zejména v nabídce zboží a služeb (ke zlepšení stávající situace došlo podle 58 % všech dotázaných).

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.

V březnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na hodnocení životních podmínek v místě bydliště. První otázka mapovala celkovou spokojenost s životem v místě bydliště. Z výsledků vyplývá, že 67 % respondentů vyjádřilo spokojenost s životem v místě bydliště, bezmála pětina (24 %) zvolila formulaci "ani spokojen, ani nespokojen" a 9 % vyjádřilo nespokojenost.

Všem dotázaným jsme v lednu 2004 položili následující otázku: „Řekl byste, že se v ČR v loňském roce situace v následujících oblastech zlepšila, zhoršila nebo se nezměnila?“ Ve většině sledovaných oblastí nedošlo podle respondentů k žádným výrazným změnám. Nadpoloviční většina respondentů nezpozorovala žádnou změnu v oblasti dodržování lidských práv, v možnosti účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných, v kultuře, ale také v politické situaci ČR a ve vztazích naší země se zahraničím.