Filtrovat články

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem nijak výrazně nezměnila. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v listopadu 2005 prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 69 % oslovených. Již několik měsíců si stabilní podíl důvěřujících udržuje česká vláda, které důvěřují přibližně čtyři z deseti Čechů. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).

Číst dál...

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.

Číst dál...

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“

Nejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo prezidentovi, médiím a předsedovi vlády.

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména šestadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů předseda vlády Jiří Paroubek (53 % důvěřujících). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil 1.

Číst dál...

Největší důvěře českých občanů starších 15 let se v září 2005 těšil prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Podíl důvěřujících je v případě prezidenta již několik měsíců poměrně stabilní. Vládě důvěřovalo na začátku září 2005 42 % respondentů. Již od května 2005 důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě trvale roste.

Číst dál...

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl na přelomu června a července prezident naší země. Důvěru mu vyjádřilo 72 % oslovených občanů. Důvěra občanů k vládě v porovnání s minulým měsícem mírně vzrostla a v současné době vládě důvěřuje 37 % českých občanů. Jako nejméně důvěryhodné se na přelomu června a července občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Číst dál...

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni ministr Pavel Dostál a prezident Václav Klaus, jimž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (64 % resp.

Číst dál...

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2005 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

Prezident republiky zůstává i nadále nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Důvěru hlavě státu vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Ukončení vládní krize posílilo v očích občanů kredit nejen vlády samotné, ale i dalších ústavních institucí, především pak obou komor českého parlamentu.

Číst dál...

Tato tisková informace prezentuje druhou část získaných výsledků, které se vztahují k problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky.

Šetření se konkrétněji věnovalo názorům české veřejnosti zejména na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta. Zjišťovány byly názory na postavení prezidenta vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.

Číst dál...