Instituce a politici

V dubnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR obšírně věnovalo názorům veřejnosti na postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Tato tisková informace prezentuje první část zjištěných výsledků (včetně srovnání s předešlými šetřeními).

Všech respondentů jsme se nejprve zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku.

Prezident Václav Klaus zůstává i nadále nejdůvěryhodnější ústavní institucí, a to i přesto, že důvěra občanů k němu již několik měsíců postupně klesá. Důvěru svému prezidentovi vyjádřilo 67 % oslovených občanů. Probíhající vládní krize otřásla důvěrou občanů nejen k vládě samotné, ale i k dalším ústavním institucím, především pak k oběma komorám českého Parlamentu.

Součástí březnového šetření CVVM Sociologického ústavu AV ČR byla i otázka mapující, jakým způsobem voliči vnímají čtyři dlouhodobě nejsilnější politické strany. Vybráno bylo několik kritérií, která reprezentovala nejen konkrétní programové aspekty, ale i obecné charakteristiky působení stran na politické scéně.

Významné rozdíly mezi hodnocením jednotlivých stran nebyly zjištěny zejména u negativního tvrzení „stará se jen o získání moci“.

Nejméně důvěryhodnou parlamentní stranou je podle výsledků březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění KSČM . Této politické straně v součtu spíše či rozhodně nedůvěřovaly více než dvě třetiny oslovených občanů. Čtvrtina respondetnů KSČM spíše či rozhodně důvěřuje.

Politickou stranou, které důvěřuje nejvíce dotázaných občanů, byla v době výzkumu ODS.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v březnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů 1. místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (38 % důvěřujících).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl i v březnu 2005 prezident naší země, kterému v současnosti vyjadřuje důvěru necelých 70 % českých občanů. Důvěru Senátu vyjádřilo 22 % českých občanů, Poslanecké sněmovně pak 20 %. Česká vláda zaznamenala pokles důvěry. V současné době jí však důvěřuje více než čtvrtina českých občanů. V březnu 2005 vyjádřilo svým krajským zastupitelstvům důvěru 46 % českých občanů, obecní zastupitelstva pak zaznamenala 60 % podíl důvěřujících.

V únoru 2005 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu již po řadu měsíců vyjadřuje více než 70 % českých občanů. Česká vláda si v porovnání s předcházejícím měsícem mírně pohoršila, stále jí ale důvěřuje téměř třetina obyvatel ČR. Významnější pokles důvěry v porovnání s lednem 2005 zaznamenala Poslanecká sněmovna, které podle našeho posledního šetření důvěřuje přibližně pětina občanů.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v lednovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus.

V lednu 2005 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu vyjádřilo 7 z 10 oslovených. Dvě třetiny důvěřujících zaznamenala obecní zastupitelstva, necelá polovina dotázaných důvěřuje rovněž svému krajskému zastupitelstvu. Česká vláda si v porovnání s předcházejícími měsíci polepšila, důvěru jí vyjádřilo 34 % respondentů.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR se ve svém výzkumu realizovaném v prosinci 2004 zaměřilo na postoje české veřejnosti k úřadu veřejného ochránce práv (ombudsmana). Téměř sedm z deseti dotázaných správně uvedlo, že funkci veřejného ochránce práv zastává Otakar Motejl. Necelá čtvrtina respondentů pak připustila, že si nevzpomíná, kdo funkci ombudsmana vykonává, a 6 % oslovených zvolilo špatnou odpověď.