Filtrovat články

V první polovině září vyslovilo důvěru prezidentovi 61%, vládě ČR je 29%, Poslanecké sněmovně 22%, Senátu 21%, krajskému zastupitelstvu 36% a obecnímu zastupitelstvu 57% dotázaných občanů.\r\nPoslední šetření přineslo s výjimkou prezidenta statisticky významný pokles důvěry u všech ústavních institucí. U vlády jde o dlouhodobější trend, neboť za posledních 9 měsíců vláda postupně ztratila 20% důvěřujících.

Číst dál...

V červnu 2003 prezidentovi důvěřovalo 63 % občanů starších 15 let, vládě vyjadřovalo důvěru 35 %, Poslanecké sněmovně 30 %, Senátu 26 %, svému krajskému zastupitelstvu 41 % a svému obecnímu zastupitelstvu 65 % občanů. Nadpoloviční většina občanů ČR (57 %) důvěřuje i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, důvěra převažuje i v případě veřejného ochránce lidských práv (45 % důvěřuje, 28 % nedůvěřuje) a Ústavního soudu (47 % důvěřuje, 34 % nikoli).

Číst dál...

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Číst dál...

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (66% důvěřujících), za ním se umístili prezident Václav Klaus (60%) a ministři Tvrdík (54%) a Buzková (52%). Hranici 50%ní důvěry dále překročil pouze exprezident Havel (52%).\r\nV porovnání s výsledky z ledna 2003 výrazně narostl počet důvěřujících v případě prezidenta Klause (+25%ních bodů), dále u předsedy ODS Topolánka (+7), a u ministrů Šimonovského a Škromacha (shodně +5).

Číst dál...

V dubnovém šetření jsme již tradičně zjišťovali důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Z výsledků vyplývá, že prezidentovi důvěřuje 64% dotázaných, vládě 40%, Poslanecké sněmovně 32% a Senátu 24%. Důvěru v krajská zastupitelstva vyjádřilo 40%, v obecní zastupitelstva pak 63% respondentů.

Číst dál...

Nejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo médiím a předsedovi Poslanecké sněmovny. Mezi sledovanými institucemi nejhůře dopadlo „známkování“ pro Senát, KSČM a US – DEU (u všech se průměrná známka pohybuje nad hladinou 3.50). Ve srovnání s loňským šetřením došlo k poměrně zřetelnému zlepšení hodnocení u médií, předsedy PS, ODS a KSČM.

Číst dál...

Po únorovém propadu důvěry vládě došlo k jejímu opětovnému nárůstu, v březnu Špidlově vládě důvěřovalo 47 % dotázaných, nedůvěřovalo 49 %. Podobně došlo i k nárůstu důvěry Poslanecké sněmovně, důvěru jí vyslovilo 40 % dotazovaných, nedůvěru 54 %. Senátu důvěřuje 27 % dotázaných, což odpovídá hodnocením v letech 2001 a 2002. Postupný nárůst důvěry ke krajským zastupitelstvům se zastavil pod 40 % hranicí, nyní jim důvěřuje 38 % dotázaných.

Číst dál...

Nikdo z uchazečů, kteří byli počátkem února 2003 ve hře o prezidentský úřad, neměl silnou podporu občanů. Podíl stoupenců případného zvolení příslušného kandidáta u žádného z tehdejších pretendentů nepřesáhl výrazněji úroveň jedné třetiny, přičemž ve všech případech nad nimi jasně převažovali odpůrci. Shodně cca třetina občanů se vyjádřila pro zvolení Petra Pitharta, Otakara Motejla či Václava Klause.

Číst dál...

Počátkem února 2003 se CVVM SoÚ AV ČR ve svém šetření zabývalo tím, jak občané v současné době vnímají svou místní samosprávu. Výzkum mj. zjišťoval, kolik občanů přišlo v průběhu letošního či minulého roku do kontaktu se svým obecním úřadem, jak lidé hodnotí fungování svých obecních úřadů, nakolik jsou spokojeni s činností svého zastupitelstva a také zda se zúčastnili podzimních komunálních voleb.

Číst dál...

Na otevřenou otázku "Jaké tři vlastnosti by měl mít podle Vašeho názoru prezident?", dotázaní nejčetněji prezentovali názor, že by hlava státu měla být vzdělaná, morálně bezúhonná a nadstranická. V odpovědích na otázku "Co od českého prezidenta očekáváte?" byly nejčastěji uváděny především reprezentace státu, nestrannost a objektivnost, sociální cítění a zájem o lidi.

Číst dál...