Filtrovat články

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Nejlépe si vedou zástupci ČSSD, kteří obsadili první tři místa - Stanislav Gross (74% důvěřujících), Petra Buzková (60%) a premiér Špidla (56%). Následuje odstoupivší předsedkyně US-DEU Hana Marvanová (38%) a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (33%). Do první desítky se zařadili i sociálnědemokratičtí ministři Součková (31%) a Škromach (28%), za ODS Václav Klaus (30%) a další dva členové KDU-ČSL Jan Kasal (29%) a Zuzana Roithová (27%).

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 55% občanů, nedůvěřuje 42%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Nové vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, stejné množství nedůvěřovalo (48%). Podruhé zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Číst dál...

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 45% občanů, nedůvěřuje 52%. Důvěra prezidentovi oproti červenci poklesla o 9%ních bodů. Nové vládě V. Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, nedůvěřuje jí 46%. Nové Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 32% respondentů (o 5%ních bodů více, než u odcházející PS), nedůvěru 62%. Senátu důvěřuje 22% dotázaných, nedůvěra dosahuje 69%.

Číst dál...

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministr Tvrdík (59%) a premiér Špidla (56%). Těsně nadpoloviční důvěru si přes výrazný pokles uchovala Petra Buzková (51%). Při porovnání s výsledky z dubna 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministra Tvrdíka (+10% bodů) a premiéra Špidly (+7). Obrovský pokles důvěry se objevil u Jana Kavana (-26% bodů), výrazně si pohoršila i ministryně Buzková (-17) a Václav Klaus (-12).

Číst dál...

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Číst dál...

Čtyři pětiny (79 %) respondentů souhlasí s tím, že poslanci by měli především prosazovat program, se kterým šla jejich strana do voleb. Zároveň s tím však 69 % dotázaných vyjádřilo mínění, že poslanci ve sněmovně by měli především hájit zájmy krajů, ve kterých byli zvoleni. 73 % občanů považuje za žádoucí, aby poslanci měli předchozí zkušenost z místní nebo regionální samosprávy, 14 % se domnívá, že ve sněmovně by se měli především objevovat lidé, kteří již mají dřívější zkušenost s parlamentem a jeho činností.

Číst dál...