Instituce a politici

V únoru 2006 mírně vzrostla v porovnání s předcházejícím měsícem důvěra občanů téměř ke všem ústavním institucím s výjimkou obecních zastupitelstev. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v únoru 2006 prezident České republiky. V současné době důvěřuje prezidentovi 74 % českých občanů. Také česká vláda si v porovnání s lednem 2006 mírně polepšila.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v lednovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů statutární místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka (49 %).

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v lednu 2006 prezident České republiky. Důvěra občanů k prezidentovi je již několik měsíců velmi stabilní. Podobně se ustálila také důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě. V současné době se vláda jeví důvěryhodná 41 % Čechů. Také důvěra občanů k oběma komorám českého parlamentu zůstala v porovnání s předcházejícím měsícem téměř beze změny.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v prosinci 2005 prezident České republiky. Na poměrně vysoké úrovni se od září 2005 drží důvěra české vládě. V současné době jí důvěřuje 43 % obyvatel ČR. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu. Poslanecké sněmovně ČR vyjádřilo důvěru 27 % dotázaných a v porovnání s minulým měsícem si tak mírně polepšila.

V listopadu 2005 měli respondenti výzkumu CVVM za úkol zhodnotit výsledky činnosti vlády a oznámkovat působení předsedy vlády v poslední době.

Činnost vlády hodnotila nadpoloviční převaha dotázaných negativně (11 % rozhodně záporně a 41 % spíše záporně). Kladně tuto činnost hodnotila zhruba třetina dotázaných (3 % rozhodně kladně a 34 % spíše kladně).

V klasifikaci činnosti předsedy vlády převládlo průměrné hodnocení.

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem nijak výrazně nezměnila. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v listopadu 2005 prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 69 % oslovených. Již několik měsíců si stabilní podíl důvěřujících udržuje česká vláda, které důvěřují přibližně čtyři z deseti Čechů. Tradičně nejméně důvěryhodné se českým občanům jevily obě komory českého parlamentu.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“

Nejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo prezidentovi, médiím a předsedovi vlády.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména šestadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů předseda vlády Jiří Paroubek (53 % důvěřujících). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil 1.