Instituce a politici

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. České vládě nyní důvěřuje více než třetina občanů, Poslanecké sněmovně pak více než čtvrtina. Nejméně důvěryhodnou institucí je podle dotázaných Senát, jemuž důvěřuje jen 23 % obyvatel ČR. Důvěra občanů v krajské a obecní zastupitelstvo zůstává poměrně stabilní.

V dubnu 2004 se těšil největší důvěře dotázaných prezident. Od nástupu Václava Klause do funkce důvěra občanů k prezidentovi neustále rostla a nyní se tento nárůst zřejmě zastavil. Prezidentovi republiky důvěřují v posledních měsících přibližně tři čtvrtiny obyvatel ČR. Nadpoloviční většina občanů vyslovila v dubnu 2004 důvěru také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 39 % dotázaných.

Několikrát do roka se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují. Seznam tentokrát obsahoval 27 jmen politiků, kteří stojí v čele stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi zástupci ČSSD Stanislavem Grossem (58 % důvěřujících) a premiérem Špidlou (31 %) na čele žebříčku popularity figuruje Miroslav Topolánek (40 %). Následují ministr zahraničí Cyril Svoboda a Jan Zahradil (shodně 30 %), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (29%) a Miroslava Němcová (27 %), dále čtyři politici s přesně čtvrtinovou důvěrou (zástupci ODS Tlustý a Nečas, Kasal z KDU-ČSL a Ransdorf z KSČM).

Podobně jako v minulých měsících se i v březnu 2004 těšil největší důvěře obyvatel ČR prezident. Důvěra občanů k prezidentovi neustále roste a nyní mu vyslovují důvěru už více než tři čtvrtiny dotázaných, což je nejvíc od jeho nástupu do funkce. Nadpoloviční většina občanů důvěřuje také svému obecnímu zastupitelstvu, krajská zastupitelstva jsou důvěryhodná pro 44 % dotázaných.

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR obšírně věnovalo problematice postavení prezidenta ČR. Všech respondentů jsme se nejprve zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku.

U veřejnosti jako celku i u všech významně zastoupených dílčích skupin populace je nejčastějším názorem, že prezidenta republiky by měli volit všichni voliči.

Pokud jde o to, s kým by prezident ve své funkci měl nebo neměl navazovat přímé kontakty, veřejnost jako bezproblémové vnímá především kontakty s občany obecně (91 % ano, 7 % ne) nebo – v menší míře – se sociálně slabšími skupinami populace (67 % ano, 25 % ne). V politické sféře pak zřetelně převažující souhlas provázel přímé styky se stranami vládní koalice (72 % ano, 23 % ne), s nejsilnější politickou stranou (63 % ano, 31 % ne) nebo s opozičními stranami zastoupenými v parlamentu (61 % ano, 32 % ne), ale už nikoli kontakty s mimoparlamentní opozicí (40 % ano, 50 % ne) či se stranou politicky nejbližší prezidentově osobě (33 % ano, 59 % ne).

V rámci únorového šetření CVVM jsme věnovali pozornost názorům českých občanů na práci prezidenta republiky a na jeho pravomoci. Nejprve nás zajímalo, čemu by se měl podle občanů věnovat prezident především. Jednalo se o otevřenou otázku (bez nabídky odpovědí) a respondenti měli možnost uvést až tři oblasti, které by podle jejich názoru měly být pro prezidenta republiky prioritní.

V únoru 2004 důvěřovalo nejvíce českých občanů prezidentu republiky (71 %). Nejméně dotázaných vyjádřilo důvěru Poslanecké sněmovně a Senátu. Oběma institucím důvěřuje pouhá pětina respondentů. Oproti lednu 2004 významně poklesla důvěryhodnost české vlády (důvěřuje jí nyní 26 % občanů). Vláda tak zaznamenala nejnižší podíl důvěřujících od svého nástupu.

Mezi našimi vrcholnými politiky je nyní jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus. Věří mu sedm z deseti oslovených a jeho důvěryhodnost stoupla od našeho posledního měření v říjnu loňského roku o 14 procentních bodů při současném 13 bodovém poklesu počtu nedůvěřujících. Václav Klaus se tak poprvé dostává na první místo našeho pomyslného žebříčku před dlouhodobě vysoce hodnoceného ministra Grosse.

Lednové šetření CVVM se mimo jiné zaměřilo na hodnocení koaličního kabinetu Vladimíra Špidly. V této souvislosti byla zjišťována spokojenost občanů s vyhlášeným vládním programem, s činností vlády, s její komunikací s veřejností a s personálním obsazením.

Ve všech sledovaných aspektech vyjádřila většina dotázaných nespokojenost. Relativně nejvyšší spokojenost panuje s vyhlášeným programem, s nímž se ztotožňují dvě pětiny dotázaných, přičemž bezmála polovina respondentů (48 %) deklarovala nespokojenost.