Instituce a politici

Prezidentovi důvěřuje 55% občanů, nedůvěřuje 42%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Nové vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, stejné množství nedůvěřovalo (48%). Podruhé zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.

Prezidentovi důvěřuje 45% občanů, nedůvěřuje 52%. Důvěra prezidentovi oproti červenci poklesla o 9%ních bodů. Nové vládě V. Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, nedůvěřuje jí 46%. Nové Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 32% respondentů (o 5%ních bodů více, než u odcházející PS), nedůvěru 62%. Senátu důvěřuje 22% dotázaných, nedůvěra dosahuje 69%.

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministr Tvrdík (59%) a premiér Špidla (56%). Těsně nadpoloviční důvěru si přes výrazný pokles uchovala Petra Buzková (51%). Při porovnání s výsledky z dubna 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministra Tvrdíka (+10% bodů) a premiéra Špidly (+7). Obrovský pokles důvěry se objevil u Jana Kavana (-26% bodů), výrazně si pohoršila i ministryně Buzková (-17) a Václav Klaus (-12).

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Čtyři pětiny (79 %) respondentů souhlasí s tím, že poslanci by měli především prosazovat program, se kterým šla jejich strana do voleb. Zároveň s tím však 69 % dotázaných vyjádřilo mínění, že poslanci ve sněmovně by měli především hájit zájmy krajů, ve kterých byli zvoleni. 73 % občanů považuje za žádoucí, aby poslanci měli předchozí zkušenost z místní nebo regionální samosprávy, 14 % se domnívá, že ve sněmovně by se měli především objevovat lidé, kteří již mají dřívější zkušenost s parlamentem a jeho činností.

Prezidentovi důvěřuje 54% občanů, nedůvěřuje 41%. Lze konstatovat, že již nejméně dva roky je důvěra prezidentovi poměrně stabilní. Odcházející vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, nedůvěřovalo jí 49%. Současné hodnocení vlády se shoduje s výsledky získanými po jejím vzniku v září 1998. Poté až do konce roku 1999 došlo postupně k hlubokému poklesu důvěry vládě (pod 20% důvěřujících).

Celkové výsledky hodnocení působení vlády v zahraniční i domácí politice, v ekonomice a z hlediska celkového přínosu pro Českou republiku vyznívají pro končící jednobarevný menšinový kabinet Miloše Zemana poměrně příznivě. Podíl kritických hlasů v žádném z šetření nepřekročil výrazněji hranici 30 %, přičemž byl vždy přinejmenším řádově vyvážen srovnatelným podílem příznivých vyjádření a překonán podílem těch, kdo působení vlády hodnotili neutrálně.

Prezidentovi důvěřovalo 51% občanů, nedůvěřovalo 45%. Lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 42% dotázaných, nedůvěřovalo jí 53% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulým výzkumem k žádným změnám. V posledním půlroce důvěra vládě pravidelně přesahuje hranici 40%.