Instituce a politici

V lednu 2004 hodnotilo činnost vlády pozitivně 27 % respondentů, negativně potom 66 %. Ještě před rokem byl však poměr kladných a záporných výpovědí téměř opačný: v lednu 2003 hodnotilo vládu kladně 48 %, záporně 39 % dotázaných. K významnému propadu hodnocení činnosti vlády došlo mezi lednem a červnem 2003. Mezi těmito měsíci došlo k poklesu kladných hodnocení přibližně o 20 procentních bodů a na této úrovni se pohybovalo také letos v lednu.

Podle šetření týkajícího se ústavních institucí, které proběhlo v polovině ledna, se největší důvěře občanů těší prezident – důvěřuje mu 72 % dotázaných. Vláda má důvěru více než třetiny občanů (37 %). Nejméně lidé důvěřují Senátu (20 %) a Poslanecké sněmovně (26 %). Krajskému zastupitelstvu věří 41 % a obecním zastupitelstvům 61 % občanů.

Nejvíce českých občanů tradičně důvěřuje prezidentu republiky (66%). Naopak nejméně Senátu a Poslanecké sněmovně, kterým nyní věří jen asi pětina dotázaných. Významný pokles důvěry oproti listopadu jsme zaznamenali u vlády (-6% bodů), důvěřuje jí 29% dotázaných. Vysoká je důvěra obecním zastupitelstvům - 61% občanů, krajským zastupitelstvům důvěřuje jen 40% dotázaných.

Tentokrát dotázaní vyjadřovali důvěru k osobnostem stojícím v čele politických stran zastoupených v Poslancké sněmovně. Mezi zástupce ČSSD Stanislava Grosse a premiéra Špidlu se na čelo žebříčku popularity vklínil Miroslav Topolánek. Následuje nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, lidovci Jan Kasal a ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Důvěra občanů v ústavní instituce se v porovnání s předcházejícím měsícem prakticky nezměnila. Největší důvěře se tradičně těší prezident republiky, důvěru mu vyjádřily dvě třetiny všech dotázaných. Senátu ČR důvěřuje pouhá pětina obyvatel ČR. Důvěra v Senát je tak nejen nenižší ze všech sledovaných institucí, ale je také nejnižší za celé sledované období.

Na čele žebříčku popularity je přes 4 procentní pokles nadále Stanislav Gross (62 % důvěřujících). Za ním se umístili prezident Václav Klaus a bývalý prezident Václav Havel (oba 55 %), 50% důvěře se těší ještě Petra Buzková.

V porovnání s výsledky z dubna 2003 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministrů Ambrozka a Mlynáře. Významnější pokles důvěry byl naopak zaznamenán u ministra Škromacha, premiéra Špidly, předsedy ODS Topolánka, předsedy Senátu Pitharta, prezidenta Klause a ministra Dostála.

Lidé u nás nejvíce důvěřují prezidentovi a obecním zastupitelstvům, uvádí to 6 lidí z deseti. Čtyři lidé z deseti důvěřují Vládě České republiky a svému krajskému zastupitelstvu. Po znatelném zářijovém poklesu důvěry českých občanů ve všechny ústavní instituce (s výjimkou prezidenta republiky) jsme zaznamenali opětovný nárůst důvěry těmto institucím. Pouze u obou komor Parlamentu ČR je tento nárůst zcela minimání, důvěra vládě a krajkým a obecním zastupitelstvům se vrátila na svou předprázdninovou úroveň.

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“ \r\nNejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo médiím a prezidentovi.

V první polovině září vyslovilo důvěru prezidentovi 61%, vládě ČR je 29%, Poslanecké sněmovně 22%, Senátu 21%, krajskému zastupitelstvu 36% a obecnímu zastupitelstvu 57% dotázaných občanů.\r\nPoslední šetření přineslo s výjimkou prezidenta statisticky významný pokles důvěry u všech ústavních institucí. U vlády jde o dlouhodobější trend, neboť za posledních 9 měsíců vláda postupně ztratila 20% důvěřujících.

V červnu 2003 prezidentovi důvěřovalo 63 % občanů starších 15 let, vládě vyjadřovalo důvěru 35 %, Poslanecké sněmovně 30 %, Senátu 26 %, svému krajskému zastupitelstvu 41 % a svému obecnímu zastupitelstvu 65 % občanů. Nadpoloviční většina občanů ČR (57 %) důvěřuje i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, důvěra převažuje i v případě veřejného ochránce lidských práv (45 % důvěřuje, 28 % nedůvěřuje) a Ústavního soudu (47 % důvěřuje, 34 % nikoli).