Instituce a politici

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministr Tvrdík (59%) a premiér Špidla (56%). Těsně nadpoloviční důvěru si přes výrazný pokles uchovala Petra Buzková (51%). Při porovnání s výsledky z dubna 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě ministra Tvrdíka (+10% bodů) a premiéra Špidly (+7). Obrovský pokles důvěry se objevil u Jana Kavana (-26% bodů), výrazně si pohoršila i ministryně Buzková (-17) a Václav Klaus (-12).

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Čtyři pětiny (79 %) respondentů souhlasí s tím, že poslanci by měli především prosazovat program, se kterým šla jejich strana do voleb. Zároveň s tím však 69 % dotázaných vyjádřilo mínění, že poslanci ve sněmovně by měli především hájit zájmy krajů, ve kterých byli zvoleni. 73 % občanů považuje za žádoucí, aby poslanci měli předchozí zkušenost z místní nebo regionální samosprávy, 14 % se domnívá, že ve sněmovně by se měli především objevovat lidé, kteří již mají dřívější zkušenost s parlamentem a jeho činností.

Prezidentovi důvěřuje 54% občanů, nedůvěřuje 41%. Lze konstatovat, že již nejméně dva roky je důvěra prezidentovi poměrně stabilní. Odcházející vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, nedůvěřovalo jí 49%. Současné hodnocení vlády se shoduje s výsledky získanými po jejím vzniku v září 1998. Poté až do konce roku 1999 došlo postupně k hlubokému poklesu důvěry vládě (pod 20% důvěřujících).

Celkové výsledky hodnocení působení vlády v zahraniční i domácí politice, v ekonomice a z hlediska celkového přínosu pro Českou republiku vyznívají pro končící jednobarevný menšinový kabinet Miloše Zemana poměrně příznivě. Podíl kritických hlasů v žádném z šetření nepřekročil výrazněji hranici 30 %, přičemž byl vždy přinejmenším řádově vyvážen srovnatelným podílem příznivých vyjádření a překonán podílem těch, kdo působení vlády hodnotili neutrálně.

Prezidentovi důvěřovalo 51% občanů, nedůvěřovalo 45%. Lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 42% dotázaných, nedůvěřovalo jí 53% respondentů. U důvěry vládě nedošlo v porovnání s minulým výzkumem k žádným změnám. V posledním půlroce důvěra vládě pravidelně přesahuje hranici 40%.

Ve svém pravidelném šetření CVVM SoÚ AV ČR již tradičně zjišťovalo důvěru obyvatelstva jednotlivým ústavním institucím. Prezidentovi důvěřuje 51% občanů, nedůvěřuje 45%. Přesto lze konstatovat, že důvěra prezidentovi je již nejméně dva roky poměrně stabilní. Vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, Poslanecké sněmovně 29%, Senátu 23% a krajským zastupitelstvům 29% dotázaných.

V pohledu veřejnosti na oblasti působení současné vlády lze ve většině případů vysledovat zřetelnou pozitivní tendenci. Např. kritické hodnocení sociálních oblastí, přetrvávající ještě z předchozích volebních období, doznalo obrat po roce 2000. Příznivější mínění se výrazněji projevovalo v názoru na sociální jistoty a na životní úroveň a méně výrazně v posouzení politiky zaměstnanosti a bydlení.

Všech respondentů jsme se zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku. U veřejnosti jako celku i u všech významně zastoupených dílčích skupin populace je nejčastějším názorem, že prezidenta republiky by měli volit všichni voliči. Pro tento způsob volby se celkem vyslovilo 57 % dotázaných. Pětina respondentů (20 %) považuje za nejvhodnější stávající způsob volby prezidenta parlamentem, 12 % vidí jako optimální volbu prostřednictvím nějakého širšího sboru volitelů.

Pravidelně jednou za čtvrtletí se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují, nedůvěřují, nevědí nebo je neznají. Dnešní seznam obsahuje 23 jmen osobností, vybraných podle dlouhodobého sledování a podle aktuální společensko politické situace. V seznamu jsou zařazeni všichni členové Vlády, prezident, předseda Senátu a Poslanecké sněmovny. Na čele žebříčku je Stanislav Gross (68% důvěřujících).