Instituce a politici

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministři Tvrdík (60%) a Buzková (59%). Na dalších místech jsou premiér Špidla a prezident Havel (shodně 54%). K hranici 50ti % se výrazně přiblížili předseda Senátu Petr Pithart a ministr Dostál (oba 48%).

Při porovnání s výsledky z listopadu resp. září 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě Mirka Topolánka (+15%ních bodů), Václava Havla (+14), Petra Pitharta (+11), ministra financí Bohuslava Sobotky (+9), Václava Klause (+5), a ministrů Mareše, Dostála a Rychetského (všichni shodně +4).

Prezidentovi důvěřuje 58 % občanů, nedůvěřuje 39%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%.

Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 49 % dotázaných, nedůvěřovalo 47 %. Počtvrté zjišťovaná důvěra v koaliční kabinet potvrzuje předchozí šetření a je nadále o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející Zemanově vládě v červenci (43%).

Výsledky šetření ukázaly, že nikdo ze stávajících pretendentů na post prezidenta se netěší převažující podpoře ze strany veřejného mínění. U všech zkoumaných uchazečů, k nimž se respondenti vyjadřovali jednotlivě, zda by si je přáli ve funkci prezidenta či nikoli, byl podíl odpůrců vyšší než podíl příznivců. Z uvažovaných osobností relativně nejvyšší podíl stoupenců mají shodně Otakar Motejl s Petrem Pithartem (43 %), po nich následují Václav Klaus (35 %), Miloš Zeman (29 %), Jaroslav Bureš (25 %), Jaroslava Moserová (16 %) a Miroslav Kříženecký (12 %).

V prosincovém výzkumu se CVVM SoÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo – v souvislosti s blížícím se koncem ústavního mandátu Václava Havla - na zhodnocení působení prezidenta podle šesti vybraných kritérií. Podíl kladných vyjádření u prezidenta silně převažuje zejména v těch atributech, kde dotázaní hodnotili plnění ústavních funkcí, starost o vážnost svěřeného úřadu a především reprezentaci v zahraničí.

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Nejlépe si vedou zástupci ČSSD, kteří obsadili první tři místa - Stanislav Gross (74% důvěřujících), Petra Buzková (60%) a premiér Špidla (56%). Následuje odstoupivší předsedkyně US-DEU Hana Marvanová (38%) a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (33%). Do první desítky se zařadili i sociálnědemokratičtí ministři Součková (31%) a Škromach (28%), za ODS Václav Klaus (30%) a další dva členové KDU-ČSL Jan Kasal (29%) a Zuzana Roithová (27%).

Prezidentovi důvěřuje 55% občanů, nedůvěřuje 42%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Nové vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, stejné množství nedůvěřovalo (48%). Podruhé zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.