Instituce a politici

Nejčastěji za „rozhodně důležité“ pro dobrý výkon funkce člena krajského zastupitelstva lidé považují morální vlastnosti kandidáta, znalost problémů kraje, schopnost řešit konflikty, schopnost vyjadřovat se a odborné znalosti. Vesměs za nikoli nepodstatné předpoklady pro úspěšné plnění role člena zastupitelstva kraje dotázaní dále označovali i znalosti cizích jazyků, dobré kontakty na centrální orgány, zkušenosti s prací ve veřejné správě na komunální úrovni, podnikatelského ducha, administrativní zkušenosti a vysokoškolské vzdělání.

V názorech na prospěšnost zavedení samosprávných krajů zůstala česká veřejnost značně rozpolcená. Přibližně čtvrtina oslovených se domnívá, že zavedení samosprávných krajů, které letos existují již čtvrtým rokem, se osvědčilo. Přibližně stejný podíl dotázaných má ale názor opačný. Další čtvrtina oslovených vyjádřila názor, že za tak krátkou dobu to nelze posoudit.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Největší důvěru oslovených občanů získal předseda ČSSD Stanislav Gross (50 % důvěřujících). Následují Mirek Topolánek, Cyril Svoboda, Jan Zahradil, Lubomír Zaorálek, Miloslav Ransdorf a Miroslav Kalousek.

V říjnu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Nadpoloviční podíl důvěřujících (62 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva. Přibližně dvě pětiny oslovených důvěřují krajskému zastupitelstvu (42 %) a rovněž naší vládě (40 %). Vláda si tak v porovnání s minulým měsícem mírně polepšila.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější jednoznačně hodnocen prezident Václav Klaus.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. Důvěru mu vyjadřují tři čtvrtiny dotázaných. Nejvýznamnější nárůst důvěry zaznamenala v našem zářijovém šetření česká vláda, když jí důvěru vyjádřila více než třetina respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.

V rámci červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se českých občanů mimo jiné zeptali, jak důvěřují některým českým a evropským institucím. Svou důvěru či nedůvěru mohli respondenti vyjádřit na škále 1 až 10, kde 1 znamenalo, že dané instituci dotázaný vůbec nedůvěřuje, a 10 znamenalo, že dané instituci důvěřuje absolutně.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. V červnovém šetření mu důvěru vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Pokles důvěry zaznamenala podle našeho posledního šetření zejména česká vláda, které nyní důvěřuje pouze čtvrtina českých občanů. Ještě o něco méně důvěryhodná se obyvatelům naší země jeví Poslanecká sněmovna a Senát.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnové šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 21 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny).

Mezi našimi vrcholnými politiky je nyní jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. České vládě nyní důvěřuje více než třetina občanů, Poslanecké sněmovně pak více než čtvrtina. Nejméně důvěryhodnou institucí je podle dotázaných Senát, jemuž důvěřuje jen 23 % obyvatel ČR. Důvěra občanů v krajské a obecní zastupitelstvo zůstává poměrně stabilní.