Politické

V rámci červnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo nedávným volbám do Evropského parlamentu. Výzkum konkrétně zjišťoval, jaké důvody vedly voliče k rozhodnutí zúčastnit se voleb a kterou stranu volit, kdy ke svému rozhodnutí volit určitou stranu dospěli a jaké faktory hrály při jejich rozhodování větší význam. Podobně tak mezi nevoliči byly zjišťovány důvody neúčasti, to, kdy se rozhodli k volbám nejít, a šetření rovněž zjišťovalo, koho by v případě účasti tito lidé volili.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v červnu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v červnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V květnovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Bohuslava Sobotky. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v květnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména třiadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v květnu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V květnu 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo zjišťováním postojů české veřejnosti k situaci na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první května byly zařazeny otázky týkající se zejména: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) názoru na působení jednotlivých stran konfliktu, 3) názoru na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině, 4) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 5) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Sběr dat probíhal v období 5. – 12. 5. 2014. Jde již o čtvrté letošní šetření na toto téma.

V šetření realizovaném v květnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu  politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních  voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model. Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v  souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Výzkum konkrétně zjišťoval, zda lidé slyšeli o tom, že 23. a 24. května budou občané ČR volit poslance do Evropského parlamentu, zda se o volby do EP zajímají, zda půjdou volit a pokud ano, tak koho, a co bude důležité pro jejich rozhodování, pro koho budou hlasovat.

V dubnovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM, byla respondentům položena otázka zjišťující důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak některé významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu, mezi nimiž pro možnost srovnání nechybí ani český prezident a premiér.