Politické

V šetření realizovaném v dubnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého březnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., zkoumalo názory české veřejnosti na důležitost jednotlivých typů voleb. Největší důležitost občané v našem šetření přisoudili volbám komunálním, volbám prezidenta republiky a volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.  Jako nejméně důležité vnímali oslovení občané blížící se volby do Evropského parlamentu.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v březnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, ombudsmanka, guvernér ČNB a předseda Ústavního soudu.

Součástí březnového šetření CVVM byly otázky, které zkoumaly postoje českých občanu k tématu korupce. Zjišťován byl názor občanů na rozšířenost braní úplatků mezi veřejnými činiteli a názor na míru korupce v různých institucích a oblastech veřejného života.

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech.

V březnu 2014 byla součástí pravidelného šetření CVVM otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Výrazně převažující důvěře se těší armáda a rádia. Důvěra nad nedůvěrou mírně převážila také u neziskových organizací. Jako nejméně důvěryhodné instituce ze všech zkoumaných se respondentům jevily církve.

V rámci březnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo blížícím se volbám do Evropského parlamentu. Výzkum konkrétně zjišťoval, zda lidé slyšeli o tom, že 23. a 24. května budou občané ČR volit poslance do Evropského parlamentu, zda se o volby do EP zajímají, zda půjdou volit, a pokud ano, tak koho, a co bude důležité pro jejich rozhodování, pro koho budou hlasovat.

V počátku února 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění AV ČR, v.v.i., zajímalo o postoje reprezentativně vybraného vzorku občanů České republiky k uplatňování rovnoprávnosti a spravedlnosti politického systému a k respektování lidských práv.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v březnu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

Na začátku března 2014 se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo zjišťováním postojů české veřejnosti k situaci na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření byly zařazeny otázky týkající se názorů na ukrajinské protivládní protesty. Zabývali jsme se: 1) zájmem o dění na Ukrajině, 2) názory na dosavadní působení jednotlivých stran konfliktu a 3) názory na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace na Ukrajině. Sběr dat probíhal v období 3.–10. 3. 2014.