Politické

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v lednu 2015 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v lednu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva, starostové a hejtmani.

V šetření realizovaném v prosinci CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Součástí listopadového šetření CVVM byly otázky týkající se komunálních voleb. Mapována byla jak situace před volbami tak spokojenost s výsledky voleb a povolebním uspořádáním ve vedení obcí.

V říjnu a listopadu 2014 navázalo Centrum pro výzkum veřejného mínění na předchozí výzkumy postojů české veřejnosti k dění na Ukrajině. Do dotazníků pravidelného omnibusového šetření realizovaného v první polovině května byly zařazeny otázky týkající se: 1) zájmu o dění na Ukrajině, 2) vnímání dopadů ukrajinské krize na bezpečnost Evropy a celého světa a 3) názoru na jednotnost nebo rozdělení Ukrajiny. Pouze v říjnu byly zařazeny do dotazování další dvě oblasti: 4) názor na působení jednotlivých stran konfliktu, 5) názor na aktivní zapojení různých mezinárodních prostředníků do řešení současné situace v této zemi. Sběr dat probíhal v období 1. – 8. 10. 2014 a 3. - 10. 11. 2014.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2014 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly zařazeny horní a dolní komora Parlamentu ČR, prezident, vláda, krajská zastupitelstva a hejtmani.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci říjnového šetření jsme respondentům v souvislosti s blížícím se dvacátým pátým výročím pádu komunistického režimu v bývalém Československu položili několik již dříve pokládaných otázek, které se týkají tzv. lustračního zákona.

Součástí říjnového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na fungování demokracie v České republice a na alternativní varianty současného demokratického politického systému. Návrat komunistického způsobu vlády by uvítalo 17 % obyvatel ČR a nastolení autoritářského režimu v čele se silným vůdcem, který by nahradil parlament, by upřednostnilo 15 % českých občanů. Zcela zanedbatelný počet dotázaných (3 %) by souhlasil s nastolením vojenské diktatury.