Politické

V říjnu 2009 byly do pravidelného výzkumu Naše společnost opětovně zařazeny otázky mapující názory české veřejnosti na Lisabonskou smlouvu. Otázky se zaměřují jak na znalost pojmu Lisabonská smlouva, tak na informovanost o ní a zájem o dění ohledně smlouvy. Rovněž bylo zjišťováno, jak se jejím přijetím podle občanů změní postavení České republiky v rámci Evropské unie a zda má být smlouva naším státem přijata.

V šetření realizovaném v listopadu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj.

Rozhodování koho volit nemusí vždy znamenat názorové ztotožnění se s konkrétní stranou. Centrum pro výzkum veřejného mínění se proto ve svém zářijovém šetření zajímalo o obecnou politickou orientaci respondentů. Ti tak byli kromě standardní otázky na stranu, již by volili do Poslanecké sněmovny, rovněž dotázáni, jaký politický názor je jim nejbližší.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., do svého zářijového šetření zařadilo rozsáhlý blok otázek, který v souvislosti s dvacetiletým výročím přechodu k demokratickému režimu mapoval názory veřejnosti na události roku 1989.

V září 2009 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek týkající se listopadových událostí roku 1989 a následného vývoje společnosti. Součástí této části dotazníku byly i otázky zaměřené na hodnocení poměrů před listopadem 1989 a dnes, a to jak v obecné rovině, tak ve vybraných oblastech života.

Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly otázky týkající se hodnocení polistopadové změny režimu. Oslovení byli požádáni o zhodnocení politického systému v České republice před listopadem 1989, politického systému v 90. letech a současného politického systému. Dále pak byli respondenti dotázáni, nakolik považují za pravděpodobný návrat komunistického režimu.

V rámci zářijového šetření jsme respondentům v souvislosti s blížícím se dvacátým výročím pádu komunistického režimu v bývalém Československu položili několik většinou již dříve pokládaných otázek, které se týkají tzv. vyrovnání se s minulostí, do něhož bývají zahrnovány mj. majetkové restituce nebo lustrační zákon. V rámci bloku otázek k tomuto tématu jsme zjišťovali, jak lidé nahlížejí na spravedlnost některých významných aktů polistopadového období, jako byl např.

V šetření realizovaném v říjnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj....

V šetření realizovaném v říjnu CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci svého zářijového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo problematice extremismu v politice. Respondenti byli dotázáni, které politické strany považují za extremistické a zda by měly být tyto strany zakázány.

Nejčastěji byla jmenována Dělnická strana. Naopak ve srovnání s deset let starými výzkumy poklesl podíl lidí, kteří mezi extremistické subjekty zařadili KSČM.