V rámci speciálního výzkumu Potraviny 2021 byla velká část věnována tématu samozásobitelství a zahrádkaření. Alespoň občas téměř tři pětiny (59 %) lidí doma zavařují a přibližně třetina (35 %) lidí si alespoň občas doma peče vlastní chleba. Téměř polovina (49 %) lidí si pěstuje vlastní potraviny na zahrádce, 6 % v bytě nebo na balkóně.

Polovina (50 %) lidí v sezóně pravidelně, tj. alespoň jednou měsíčně, pracuje na zahradě nebo zahrádce, 29 % chodí sbírat houby, lesní plody nebo byliny a 19 % se věnuje chovu domácích užitkových zvířat.

Více než dvě pětiny (42 %) respondentů se domnívají, že zásobování jejich domácnosti potravinami se v současnosti a v době před deseti lety nezměnilo.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Nejčastěji lidé mají tři (41%) nebo čtyři (30 %) jídla denně. Nejčastějším místem pro konzumaci jídla v domácnosti je kuchyně (53%), jídelna (27 %) a obývací pokoj (18 %). Pravidelně, tj. alespoň 1x za 14 dní, se 35 % lidí stravuje v jídelně/kantýně, 33 % v restauraci, 21 % ve fastfoodech, 18 % shodně v kavárně a mimo domov (většinou u rodinných příslušníků či na návštěvě).

Většina (71 %) české veřejnosti si jídlo přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats) neobjednává nikdy, 26 % občas a 2 % pravidelně.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu září a začátku října 2021 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sledování důvěry ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje mapovat vývoj postojů v dlouhodobém časovém horizontu.

V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky s podrobnějším zaměřením na jadernou energetiku a některé otázky spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem. Výzkum zjišťoval, jak se občané sami cítí být informováni o jaderném odpadu, nakolik důvěřují různým zdrojům informací o jaderné bezpečnosti, co se podle jejich názoru děje s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivními odpady u nás, jak by současná společnost měla problém radioaktivního odpadu řešit a jak se dívá na různé otázky spojené s výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.

V červenci 2021 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky. Výzkum se zabýval tím, jak se bude do budoucna vyvíjet spotřeba elektrické energie u nás a zda je či není možné nahradit výrobu elektrické energie z klasických zdrojů alternativními zdroji.

Ve speciálním výzkumu Potraviny 2021 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Více než dvě pětiny (43 %) občanů považují plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších přibližně dvou pětin (42 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit a přibližně sedmina (14 %) dotázaných nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.

Nadpoloviční většina (53 %) dotázaných chodí nakupovat několikrát týdně, čtvrtina (25 %) pak 1x týdně. Každý den nakupuje 10 % dotázaných.

Dle české veřejnosti se na celkovém množství vyhozených potravin nejvíce podílí stravovací služby, nejméně produkce. V porovnání s odhady EU jsou výsledky výrazně odlišné.

Ve výzkumu realizovaném na sklonku srpna a v září 2021 se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

Pro českou veřejnost je při nakupování potravin nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál.

Pro nadpoloviční většinu (51 %) dotázaných je důležité, jaký je dopad výroby potravin, které kupují, na životní prostředí a pro 45 % dotázaných to důležité není.

Naprostá většina (91 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, 3 % shodně vegetariánsky a flexitariánsky a zbývající 3 % jiným výživovým směrem (bezlepková strava, dia, veganství).

Biopotraviny alespoň občas nakupuje třetina (33 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2020 nárůst o 10 procentních bodů.

Ve výzkumu Naše společnost z přelomu srpna a září CVVM zjišťovalo názory na jednotlivé strany v té době zastoupené v Poslanecké sněmovně a na jejich působení. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, jestli jsou nebo nejsou dotčené politické strany zárukou demokratických poměrů a právního řádu a bezpečnosti občanů, zda jsou schopny obhajovat zájmy České republiky v zahraničí, disponují-li výraznými osobnostmi, zda mají ekonomický program umožňující hospodářský růst, umožňují rozvoj střední vrstvě, podporují rozvoj podnikatelské sféry, zaměřují se ve svém programu na sociálně slabé a zda se dokážou postarat o veřejné finance.