Součástí únorového šetření CVVM byly též otázky mapující názory veřejnosti na důvody, pro které se lidé zapojují do komunální politiky a do politiky na celostátní úrovni. Z šetření vyplynulo, že rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí buď do komunální nebo do celostátní politiky nejsou podle mínění veřejnosti nijak velké. Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek.

V rámci únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla zjišťována důvěra českých občanů vůči Evropské unii, Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů a dále spokojenost Čechů se členstvím v těchto institucích. Organizace spojených národů má důvěru více jak poloviny obyvatel České republiky (56 %), naopak nedůvěřivý postoj zaujímá k této instituci 27 % osob.

Obyvatelé Slovenska, České republiky a Polska hodnotí stávající ekonomickou situaci velmi podobně. Ve všech případech se podíl pozitivních vyjádření pohyboval na úrovni jedné čtvrtiny a téměř vyvažoval podíl negativního hodnocení, který činil asi tři desetiny. Zcela odlišné je hodnocení maďarských respondentů, kteří stávající ekonomickou situaci hodnotí velice kriticky, když dvě třetiny z nich ji označují za špatnou.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Polovina českých občanů je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi, nespokojenost vyjádřilo 45 % dotázaných. Pouze 2 % českých občanů se domnívají, že je velmi pravděpodobné, že v příštích pěti letech bude v ČR rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany.

Třípětinová většina (61 %) občanů se zřízením americké radarové základny protiraketové obrany na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila čtvrtina (25 %) dotázaných. Necelé tři čtvrtiny respondentů (73 %) se vyjádřily, že o případném umístění radaru v ČR by měli rozhodovat občané v referendu, 19 % referendum v této otázce odmítlo.

V únorovém šetření jsme se respondentů ptali mimo jiné na to, jak hodnotí vládu Mirka Topolánka a zda souhlasí s některými změnami v současném daňovém systému, k nimiž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení.

Větší část veřejnosti deklarovala u jednotlivých položek ve vztahu k vládě nespokojenost. Při součtu odpovědí „spíše nespokojen/a“ a „rozhodně nespokojen/a“ je sedm lidí z deseti (68 %) nespokojeno s tím, jak vláda komunikuje s veřejností, 66 % oslovených není spokojeno s jejím personálním složením a 64 % dotazovaných vyjádřilo nespokojenost s osobou jejího předsedy.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v únorovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují více než tři čtvrtiny občanů (76 %). Na počátku únoru vyslovila vládě premiéra Mirka Topolánka důvěru necelá třetina dotázaných (31 %). Tradičně nejnižší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory českého parlamentu. Krajským zastupitelstvům v aktuálním průzkumu vyjádřila důvěru necelá polovina oslovených (46 %).

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí tři pětiny občanů (61 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné pětiny (21 %). Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

V únorovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.