Stranické preference v lednu 2004
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Co nám nejvíce vadí na chování a povaze lidí?
V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také dvě otevřené otázky, v nichž dotázaní uváděli, co jim nejvíce vadí na lidské povaze a chování lidí. Z výsledků šetření vyplývá, že dotázaným na lidské povaze nejvíce vadí namyšlenost, lhaní a závistivost, na chování lidí pak namyšlenost, lhaní a agresivita.
Názory na zdravotní péči v České republice a v Maďarsku
Čeští občané hodnotí zdravotní systém své země poněkud příznivěji než Maďaři, ale zároveň jej vnímají podstatně kritičtěji než před rokem. Aktuálně je 34 % z nich se zdravotním systémem v ČR spokojeno, 36 % s ním naopak pociťuje nespokojenost. Se samotnou lékařskou péčí je pak spokojen každý druhý občan, podíl nespokojených představuje asi jednu pětinu populace od 15 let.
Postoje českých občanů k přítomnosti a budoucnosti
Podle výsledků našeho prosincového šetření je většina Čechů zodpovědná a snaží se plnit své povinnosti. 8 z 10 dotázaných uvedlo, že své závazky vůči přátelům a úřadům plní včas. Pravidla "nejdříve práce a potom zábava" se drží více jak 60 % obyvatel naší země. Většina českých občanů má také sklon si svou budoucnost plánovat a nejednat pouze pod vlivem okamžiku.
Postoje českých občanů k minulosti
V prosinci 2003 zařadilo CVVM do svého výzkumu také několik psychologických otázek. Zjišťovali jsme v nich mimo jiné postoje českých občanů k jejich minulosti. Celkově můžeme konstatovat, že většina Čechů má svoji minulost, a zejména pak dětství, spojenou s pozitivními emocemi. Tři čtvrtiny dotázaných připustily, že pohledy, zvuky a vůně známé z dětství v nich často vyvolávají krásné vzpomínky a 7 z 10 dotázaných si při pohledu zpět vybavuje mnohem více dobrého než toho špatného.
Spokojenost s politickou situací
Na počátku prosince bylo s politickou situací spokojeno 15 % dotázaných, zatímco nespokojenost vyjádřilo 54 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti je na nejvyšší hodnotě od února 2003, kdy jsme začali otázku pokládat novým způsobem. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ČSSD (32 %) a mezi sympatizanty ODS (18 %).
Důvěra k ústavním institucím
Nejvíce českých občanů tradičně důvěřuje prezidentu republiky (66%). Naopak nejméně Senátu a Poslanecké sněmovně, kterým nyní věří jen asi pětina dotázaných. Významný pokles důvěry oproti listopadu jsme zaznamenali u vlády (-6% bodů), důvěřuje jí 29% dotázaných. Vysoká je důvěra obecním zastupitelstvům - 61% občanů, krajským zastupitelstvům důvěřuje jen 40% dotázaných.
Obavy veřejnosti před vstupem do EU
Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.
Spotřební chování domácností
Podle výpovědí respondentů si 4 % domácností v minulém roce pořídila nový byt, 8 % si koupilo nové auto, 29 % jelo na zahraniční dovolenou a 46 % nakupovalo bytové zařízení. Koupi nového bytu v roce 2004 plánují 3 % domácností, 4 % počítají s nákupem nového automobilu, 31 % hodlá koupit zahraniční dovolenou a 35 % už nyní předpokládá, že bude kupovat nějaké bytové zařízení.
Občané o volbách do Evropského parlamentu
Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).
Stranické preference v prosinci 2003
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Strana 215 z 242
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |