Na otázku „Jak jste celkově spokojen se svým zaměstnáním?“ odpovědělo 66 % respondentů, že je se svým zaměstnáním spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 28 % je spokojeno „napůl“. Mezi nejvýznamnější faktory spokojenosti se zaměstnáním patří jeho časová dostupnost a zajímavost práce (shodně 80 % spokojených zaměstnanců). Na opačném konci figurují faktory finanční, tj.

V květnovém výzkumu jsme zjišťovali, zda čeští pracovníci podávají lepší či horší pracovní výkon než pracovníci ze Západu a z Východu. \r\n24 % dotázaných se domnívá, že je rozdíl ve výkonu českých pracovníků a pracovníků ze Západu, 30 % si myslí, že se od sebe tyto výkony neliší, 46 % respondentů nedokázalo na tuto otázku odpovědět. Podle dvou třetin těch, kdo se domnívají, že jsou pracovní výkony pracovníků ze Západu odlišné od našich, jsou výkony pracovníků ze Západu lepší.

Tři pětiny obyvatel ČR starších 15 let (61 %) se v dosavadním průběhu svého života alespoň jednou přestěhovaly, přičemž 25 % se přestěhovalo pouze jednou, 19 % stěhování zažilo dvakrát, 11 % změnilo své bydliště třikrát a 6 % uvedlo, že se ve svém životě stěhovalo více než třikrát. V populaci starší 19 let alespoň jedno přestěhování zažily dvě třetiny (66 %) obyvatel.

Výzkum ukázal, že postoj české veřejnosti k zaměstnávání cizinců u nás je nejednoznačný: 45 % respondentů soudí, že je to správné, podobná část - 44 % - zastává opačné mínění. Většina dotázaných soudí, že levná zahraniční pracovní síla představuje hrozbu pro zaměstnávání českých občanů (82 %) a že zaměstnávání cizinců by se mělo v oblastech s vysokou nezaměstnaností omezit (81 %).

Téměř tři čtvrtiny dotázaných se shodují, že cizinci by měli mít možnost v České republice dlouhodobě pobývat, ale pouze za určitých podmínek. Názor, že by zde cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat vyjádřilo 17 % dotázaných a naopak pobyt bez omezení by umožnilo 6 % respondentů.

Cizinci žijící v ČR by se měli přizpůsobit co nejvíce našim životním zvyklostem, myslí si to 56 % respondentů.

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

V květnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 38 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 18 % a 44 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". 5 % občanů označuje svoji domácnost jako bohatou, zatímco 22 % ji považuje za chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 54 % respondentů, 43 % podle svých slov naopak s rozpočtem vychází více či méně snadno.

V rámci květnového šetření CVVM bylo respondentům předloženo několik otázek týkajících se nezaměstnanosti. V první z nich jsem zjišťovali, jak občané hodnotí současnou úroveň nezaměstnanosti v ČR. Jak ukazují výsledky, považují asi dvě třetiny občanů ČR starších 15 let nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, za přiměřenou ji označilo 26% občanů a pouhá 2% občanů si myslí, že nezaměstnanost je u nás příliš nízká.

Ze sedmi sledovaných sociálních podmínek hodnotila většina dotázaných jako dobrou situaci v přístupu ke vzdělání (80 %) a ke zdravotní péči (68 %). Oblasti, jako jsou pracovní příležitosti, zabezpečení ve stáří, životní podmínky zdravotně postižených a zejména finanční možnosti k založení rodiny a možnost získání bytu byly hodnoceny velmi kriticky. Z dosavadních šetření je patrná m.