Občanství se nejviditelněji projevuje při volbách, v případě vstupu České republiky do Evropské unie je první a nejdůležitější volbou otázka samotného vstupu ČR do EU, tedy účast a hlasování v referendu. Dalšími rozhodnutími nových občanů Evropské unie bude také volba poslanců do Evropského parlamentu za Českou republiku. Nejvýznamnějším zjištěním je, že vzrostla podpora a souhlas českých občanů se vstupem ČR do EU.

Velmi nebo alespoň "částečně" se o vstup ČR do EU zajímá 65 % občanů, což je o 8 procentních bodů více než před rokem. Ve společnosti celkově převládá mínění, podle něhož jsou informace o procesu začleňování ČR do EU nedostačující (59 %), nad hodnocením opačným (33 %), ovšem mezi lidmi, kteří se "velmi" zajímají o vstup ČR do EU, naopak výrazně převažuje názor, že informace jsou dostatečné.

Respondenti jsou nejvíce přesvědčeni o částečné ztrátě suverenity země. Dále se lidé na jedné straně častěji domnívají, že členství ČR v EU přinese větší bezpečnost, větší právní a demokratické jistoty, zkvalitnění české legislativy a ekonomické výhody, ale na straně druhé i nebezpečí spojená s migrací obyvatelstva a hospodářské problémy včetně snížení životní úrovně.

Se současnou politickou situací v ČR bylo v říjnu podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojeno bylo 58% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 4%. Od červnových voleb do Poslanecké sněmovny nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně.

Prezidentovi důvěřuje 55% občanů, nedůvěřuje 42%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Nové vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 48% dotázaných, stejné množství nedůvěřovalo (48%). Podruhé zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Téměř dvě třetiny voličů ČSSD by tuto stranu podpořili i dnes, 8% by volilo KSČM, 6% ODS. Mezi někdejšími voliči ČSSD je také relativně vysoký podíl těch, kteří by dnes buď nevolili nebo nevědí, koho volit (17%). 57% voličů ODS z červnových voleb by tuto stranu volilo i koncem září, ovšem 15% z nich by v současné době podpořilo ČSSD a 7% KDU-ČSL. 14% by nevolilo nebo neví, koho volit.

Asi tři čtvrtiny dotázaných s aktivním volebním právem (77 %) krátce před komunálními volbami deklarovaly svoji ochotu zúčastnit se jich, přičemž 43 % uvedlo, že se jich rozhodně zúčastní. Naopak jen 15 % respondentů předem uvedlo, že k volbám spíše či rozhodně nepůjde. Skutečná volební účast byla o více než 30 procentních bodů nižší, přičemž výrazně vyšší rozdíl mezi výsledkem šetření a skutečnou volební účastí se objevil tam, kde občané volili do městských zastupitelstev či zastupitelstev statutárních měst.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového a říjnového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Získané údaje jsou plně srovnatelné s těmi, které byly zjišťovány před senátními volbami od roku 1996. Nejpevněji rozhodnuti byli o svém hlasu voliči KSČM a ODS (obojí cca.

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Všem respondentům s volebním právem jsme podruhé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR položili otázku mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Ve srovnání s koncem září došlo k jediné změně, poněkud se snížil náskok ČSSD před ODS, který byl ještě v září ovlivněn pozitivním hodnocením vlády v souvislosti s povodněmi.