V březnu 2020 se Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zabývalo postojem české společnosti k otázce, zda by se cizinci žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Kromě toho byla položena otázka na hodnocení
důležitosti okolností, které ovlivňují přijetí cizinců.

V březnu 2020 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, zda a za jakým účelem by měl být pobyt cizinců v ČR umožněn.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Tři pětiny (60 %) dotázaných si myslí, že morálka politiků by měla být posuzována přísněji než u ostatních, více než třetina (35 %) si myslí, že by měla být posuzována stejně, a pouze 3 %, že mírněji. Od posledního šetření v roce 2018 se výrazně zvýšil (o 9 procentních bodů) podíl těch, kteří by politiky posuzovali přísněji než ostatní. Necelá polovina (49 %) dotázaných si myslí, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu i jejich soukromý život, srovnatelný podíl dotázaných (46 %) uvedl, že při posuzování politiků je třeba vzít v úvahu jen oblast politiky.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Nejnaléhavějším problémem je korupce. 62 % dotázaných její řešení považuje za velmi naléhavé. Následuje hospodářská kriminalita a zdravotnictví (shodně 54 %). Na čtvrtém místě v naléhavosti řešení je přistěhovalectví (50 %).

Nejméně naléhavá je situace v oblasti kultury (11 % odpovědí „velmi naléhavé“), v oblasti nabídky zboží a služeb (13 % odpovědí) a situace v armádě (16 %).

K vzestupu v naléhavosti řešení oproti minulému roku došlo u zdravotnictví (o 8 procentních bodů), u životního prostředí a dodržování lidských práv (shodně o 7 procentních bodů), u právního prostředí (o 6 procentních bodů), u bezpečnosti občanů, sociálních jistot a mezilidských vztahů (shodně o 5 procentních bodů) a u nálady ve společnosti (o 4 procentní body).

Naopak k poklesu v naléhavosti řešení došlo pouze u položky členství ČR v EU (o 4 procentní body).

V únoru letošního roku zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění do svých pravidelných výzkumů otázky, v nichž občané České republiky vyjadřovali svoji spokojenost nebo nespokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (tři čtvrtiny dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (dvě třetiny dotázaných), na třetím (ne)zaměstnanost (více než polovina dotázaných).

Největší nespokojenost je s mírou korupce (67 %), následuje hospodářská kriminalita (55 %) a situace v oblasti přistěhovalectví (47 % nespokojených).

Ve srovnání s minulým šetřením z února 2019 se snížila spokojenost, případně zvýšila nespokojenost v případě sociálních jistot, korupce, stavu veřejných financí, hospodářské kriminality, životního prostředí, přistěhovalectví, fungování hospodářství a životní úrovně.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (76 %) a policie ČR (75 %), nejméně lidé důvěřují církvím (30 %) a politickým stranám a hnutím (26 %).

Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, rádií, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u internetu. V případě televize a tisku podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U zbývajících institucí již více (politické strany a hnutí, církve) či méně (neziskové organizace) převažuje nedůvěra.

V porovnání s předchozím šetřením ze září 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst důvěry ke všem sledovaným institucím vyjma politických stran a hnutí, kde nedošlo k žádné změně.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.
Nejlépe česká veřejnost hodnotí politickou kulturu představitelů místních samospráv, nejhůře jsou v tomto ohledu hodnoceni politici SPD, TOP 09, Trikolóry a poslanci. V porovnání s posledním výzkumem dubna 2018 se zlepšilo hodnocení politické kultury členů vlády, poslanců, senátorů, politiků ČSSD, politiků TOP 09 a politiků ANO. K určitému zhoršení oproti dubnu 2018 došlo v případě hodnocení politické kultury politiků Pirátů a politiků KSČM.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v březnu 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím. Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Prezidentovi důvěřuje 50 % Čechů, vládě 45 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 34 % a Senát 36 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) a obecní zastupitelstva (64 %).

S politickou situací bylo spokojeno 21 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než třetina (36 %) veřejnosti.

V rámci svého únorového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR podrobně zaměřilo na názory českých občanů na role mužů a žen v rodině.

V šetření realizovaném v březnu 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.