V šetření realizovaném v červenci 2020 CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: volební model a stranické preference.

Volební model naznačuje předpokládané výsledky hypotetických voleb do Poslanecké sněmovny PČR v období konání výzkumu.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V rámci červnového šetření zaměřeného na problematiku životního prostředí se CVVM SOÚ AV ČR soustředilo i na otázku hodnocení některých globálních fenoménů, které souvisí s lidskou činností a jejím působením na prostředí, ve kterém žijeme.

Za nejzávažnější globální problémy považují občané České republiky hromadění odpadů, znečišťování a nedostatek pitné vody, znečišťování oceánů, úbytek deštných pralesů, pronikání škodlivých látek z okolí do rostlin a živočichů a znečišťování ovzduší. Jako vůbec nejpalčivější globální problém se jeví hromadění odpadů a nedostatek pitné vody, které jako „velmi závažný“ problém označily více než tři pětiny dotázaných (65 % pro hromadění odpadů, 62 % pro nedostatek pitné vody).

V červnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

O problematiku změny klimatu se zajímá více než polovina (53 %) dotázaných, z toho 7 % se „velmi zajímá“ a 46 % „spíše zajímá“. 

Podle naprosté většiny (86 %) české veřejnosti dochází v posledních 100 letech ke změně klimatu na Zemi, když nadpoloviční většina (55 %) dotázaných si myslí, že se klima určitě mění, a další téměř třetina (31 %), že se pravděpodobně mění.

V červnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice.

Dvě pětiny dotázaných si myslí, že Česká republika se nedostatečně stará o životní prostředí, zhruba polovina se kloní k názoru, že se stará „přiměřeně“.

V rámci červnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice a v místě svého bydliště, kde kromě celkového stavu hodnotili i některé konkrétní oblasti životního prostředí (např. čistotu ovzduší, kvalitu pitné vody, hustotu silničního provozu či úroveň světelného znečistění).

Šetření dále zjišťovalo, zda se lidé zajímají či nezajímají o informace týkající se životního prostředí v ČR a zda je považují za dostatečné či nedostatečné.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Necelá polovina (47 %) českých občanů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, dvě pětiny (40 %) je nepokládají za „ani dobré, ani špatné“, více než desetina (13 %) občanů je považuje za špatné.

Větší část českých občanů (61 %) hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru v prvních týdnech, jako přiměřené, současná opatření pokládájí za přiměřená téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných.

Většina občanů (78 %) pokládá opatření za účinná, z toho 21 % za rozhodně účinná.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

23 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 33 % ji vnímá jako špatnou a 42 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině června 2020 zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 15 let se v druhé polovině června velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Desetina (10 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19.

Mezi zkoumanými vrcholnými představiteli státu zařazenými do výzkumu nejvyšší podíly důvěry byly zaznamenány u 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka (47 %), ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (46 %) a předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského (45 %).

Důvěra nad nedůvěrou mezi zkoumanými představiteli v současnosti významně převažuje u Pavla Rychetského a mírně u Adama Vojtěcha a Jana Hamáčka. U všech ostatních zkoumaných představitelů více či méně významně nedůvěra převažuje nad důvěrou.