Součástí únorového dotazníku CVVM byly otázky, které zkoumaly názory na některé možnosti, jak mohou lidé ovlivňovat legislativu, respektive prosazovat změnu zákona.

Jako účinnou metodu, jak mohou lidé ovlivnit změnu zákona, česká veřejnost většinově hodnotí jen práci v politické straně (61 %), polovina občanů (50 %) jako účinnou metodu hodnotí i stávku.

Jako nejméně účinná při snaze o prosazení změny zákona se lidem jeví práce v církvi (13 % účinná, 76 % neúčinná) a hladovka (10 % účinná, 84 % neúčinná).

Oproti předchozímu šetření z února 2015 poklesla důvěra v účinnost soudního sporu.

V únoru 2020 byly v rámci bloku o občanské angažovanosti a participaci na veřejném životě pokládány otázky mapující mínění občanů o motivech pro vstup do politiky.

Za nejdůležitější důvody pro zapojení do politického života veřejnost považuje získání moci a získání majetku (necelá polovina dotázaných uvedla „rozhodně důležité“, další přibližně třetina „spíše důležité“).

Za relativně nejméně důležité veřejnost považuje pomoc při řešení problémů společnosti a prosazování svých představ (přibližně pětina dotázaných „rozhodně důležité“, necelá polovina „spíše důležité“).

V únorovém šetření dotazovalo CVVM SOÚ AV ČR sadu otázek týkajících se možností participace občanů na politickém dění a jejich porozumění politice v obecné rovině.

77 % dotázaných je přesvědčeno, že se politické strany starají více o hlasy voličů než o jejich názory a pouze pětina (20 %) respondentů souhlasí s tvrzením, že zvolené politiky zajímá, co si občané myslí.

Přibližně dvě třetiny (68 %) dotázaných dle svého mínění rozumí politice a politickému dění jako ostatní lidé, přičemž muži zastávají tento názor častěji než ženy.

V únorovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR dvě sady otázek týkajících se jednak zájmu občanů o politiku a jednak názoru na podíl politiků a občanů na rozhodování.

Více než dvě pětiny (42 %) české veřejnosti se obecně o politiku zajímají, necelé tři pětiny (58 %) nikoliv.

Větší zájem je o politické dění v naší zemi (51 % dotázaných se zajímá) než o politické dění ve světě (38 %) či v EU (35 %).

O významných místních otázkách by měli rozhodovat především občané (75 % odpovědí určitě a spíše ano).

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR ve svém únorovém šetření podrobněji mapovalo názory veřejnosti na nedemokratické alternativy politického systému a na fungování demokracie v České republice. Všech respondentů jsme se mimo jiné zeptali, do jaké míry je podle jejich názoru pravděpodobné, že v příštích pěti letech u nás budou zrušeny politické strany a rozpuštěn parlament.

V únorovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění podrobněji zaměřilo na hodnocení vlády Andreje Babiše. Oslovení občané měli za úkol prostřednictvím otázky zjišťující míru spokojenosti či nespokojenosti zhodnotit program vlády, její činnost, komunikaci s veřejností, personální složení a osobu jejího předsedy.

Ve vztahu k vládě Andreje Babiše podíl lidí spokojených převažuje v případě jejího programu.

V případě její komunikace s veřejností jsou podíly spokojených a nespokojených vyrovnané.

S osobou předsedy vlády, s personálním složením vlády a s její činností převládá nespokojenost nad spokojeností.

Vláda Andreje Babiše je ve všech aspektech hodnocena příznivěji, než jak byla vnímána vláda Bohuslava Sobotky v únoru 2017, v případě programu a činnosti se její hodnocení oproti loňsku mírně zhoršilo.

V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v únoru 2020 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.

Prezidentovi důvěřuje 51 % Čechů, vládě 43 %.

Poslanecká sněmovna má důvěru 37 % a Senát 38 % veřejnosti.

Nejvyšší důvěře se těšili starostové (66 %) a obecní zastupitelstva (65 %).

S politickou situací bylo spokojeno 25 % občanů, nespokojenost vyjadřovala o málo více než třetina (35 %) veřejnosti.

V rámci lednového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a splácení dluhů. Respondenti byli konkrétně dotazováni na jejich názor na půjčky a žití dluh obecně (naposledy zjišťováno v lednu 2018), na zadlužování v různých oblastech a následně na subjektivní vnímané potíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží (naposledy zjišťováno v lednu 2019).

86 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 81 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 29 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.

Pouze 31 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.

Názory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.

V lednovém šetření jsme položili několik otázek týkajících se problematiky dluhů a zadlužení. Zjišťován byl kromě jiného jednak názor na míru zadlužení běžných občanů ČR, jednak názor na míru zadlužení České republiky jako státu. Vzhledem k oběma těmto oblastem pak byla dotázaným položena otázka, zda současná míra zadlužení země i občanů představuje problém z pohledu české veřejnosti.

Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny dotázaných.

Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení běžných občanů ČR, více než tři pětiny si totéž myslí o míře zadlužení státu.

Lednový výzkum CVVM se zabýval problematikou pohybu cenové hladiny, respektive míry inflace.

Více než dvě pětiny (44 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Další přibližně dvě pětiny (43 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen o málo více než desetina (12 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.

64 % české veřejnosti očekává nárůst inflace. Jedná se o 12 procentních bodů více respondentů než v loňskému výzkumu z ledna 2019 a pesimismus se tak v tomto směru stabilně zvyšuje již od roku 2016, kdy byl zaznamenán nejlepší výsledek za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007.