Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. 

Více než tři čtvrtiny (76 %) českých občanů starších 18 let se v červnu rozhodně či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Jde o mírný pokles zájmu o devět procentních bodů oproti stejně položené otázce v květnovém výzkumu.

Většina českých občanů na úrovni sedmi desetin hodnotí to, co český stát udělal proti šíření koronaviru, jako přiměřené, polovina za přiměřená pokládá opatření na podporu ekonomiky.

Práce většiny institucí a skupin v souvislosti s šířením koronaviru je hodnocena příznivě, kritika převažuje ve vztahu k EU a WHO.

Více než tři čtvrtiny dotázaných se obávají o zdraví svých blízkých (37 % rozhodně) a zhoršení ekonomické situace v České republice (31 % rozhodně).

Čtvrtina dotázaných má obavy ze zhroucení zásobování, necelá třetina z nedostatečných kapacit nemocnic.

V populaci výrazně převažuje spokojenost se všemi zkoumanými aspekty života.

Tři nejvyšší hodnoty spokojenosti na jedenáctibodové škále zvolilo u většiny aspektů kolem poloviny dotázaných. Nižší podíl byl zjištěn u jistoty do budoucna (40 %) a zdraví (45 %).

Jen 5-11 % dotázaných bylo nespokojených (bodové hodnocení 1-4).

Spokojenost je podmíněna dosaženým vzděláním, materiální úrovní domácností a zdravotním stavem. Míra spokojenosti nesouvisí s pohlavím a není lineárně závislá na věku.

Obavy z dopadu koronaviru na ekonomiku domácností se promítají do míry spokojenosti.

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem.

Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém speciálním výzkumu zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Speciální výzkum byl proveden v rámci projektu Naše společnost, za otázky a design šetření zodpovídá CVVM, data sbírala společnost Median.

V březnu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jak obyvatelé ČR pohlížejí na různé situace, jež mohou být důvodem pro to, aby veřejný činitel či politik, který se v nich ocitne, odstoupil ze své funkce.

Více než čtyři pětiny dotázaných zastávají názor, že politik by měl odstoupit, pokud je usvědčen nebo jen obviněn z trestného činu, a to ať tento čin souvisí, nebo nesouvisí s jeho funkcí a rovněž i pokud neoprávněně používal akademický nebo vědecký titul.

Jen o málo více než čtvrtina dotázaných zastává názor, že politik by měl odstoupit z důvodů přistižení při manželské nevěře a trestného činu příbuzné osoby. Dvě pětiny jsou pro odstoupení z důvodu přestupku, který nesouvisí s výkonem funkce.

Od minulého šetření v roce 2018 se postoje k důvodům pro odstoupení vesměs významně neposunuly, v porovnání s rokem 2015 je patrný výrazný posun v podobě poklesu souhlasu s důvody jako je nevyjasněnost majetkových nebo finančních operací, spojení politika s nějakou trestnou činností, případně obvinění politika z trestného činu nesouvisejícího s výkonem jeho funkce.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR zjišťovalo názory české veřejnosti na vliv voličů, občanů, vybraných institucí a dalších faktorů na rozhodování politiků.

Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření.

Podle českých občanů mají z vybraných faktorů na rozhodování politiků největší vliv úplatky a korupce, u kterých krajní variantu na sedmibodové škále, tedy že ovlivňují rozhodování politiků „v největší míře“, zvolilo 21 % dotázaných. Přibližně šestina (17 %) české veřejnosti přisuzuje nejvyšší míru vlivu zájmovým skupinám a lobby.

Ve srovnání s výzkumem z dubna 2018 mírně posílilo mínění o vlivu vědců a odborníků a průzkumů veřejného mínění.

Naopak pokles v hodnocení přisuzovaného vlivu na rozhodování politiků byl zaznamenán v případě většiny ostatních položek, nejvíce v případě médií.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR položilo respondentům sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti k cizincům. Dotazovaní se konkrétně vyjadřovali k problematice cizinců pobývajících na území ČR a v místě jejich bydliště. Součástí dotazování byla i řada výroků, které sledují, jak cizinci podle občanů ovlivňují českou společnost.

V rámci pravidelného výzkumu Naše společnost jsme v březnu 2020 zjišťovali postoje obyvatel České republiky k různým skupinám obyvatel. Tento vztah jsme měřili dvěma způsoby. V prvním případě jsme měřili míru sociální distance otázkou, koho by by dotyčný nechtěl mít z daných skupin lidí za sousedy.

V druhém případě jsme zjišťovali představu o mínění ostatních lidí, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní nebo netolerantní vůči těmto skupinám obyvatel. První otázka se klade každý rok, druhá otázka byla naposled položena v roce 2014. Oproti minulým šetřením byla skupina lidí s jiným náboženským přesvědčením (první dotazovaná skupina) nahrazena křesťany a muslimy.