Ekonomické - Ostatní

V lednu 2010 byl do výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek mapující názory veřejnosti na dluhy a půjčky. Spolu s obecnými postoji k půjčování peněz a zadlužování byly zjišťovány i názory na současnou míru zadlužení, která byla samostatně hodnocena v případě běžných občanů a v případě České republiky jako státu. Respondenti byli rovněž dotazováni na mínění o problematičnosti míry zadlužení u občanů i u země jako celku, a také měli zhodnotit přijatelnost či nepřijatelnost zadlužování státu v případě různých druhů výdajů.

V lednu 2010 byl do výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek mapující názory veřejnosti na dluhy a půjčky. V této tiskové zprávě jsou představeny názory na půjčky jednotlivců a domácností, na co je přijatelné či nepřijatelné půjčovat si peníze a zda je důležité vytvářet si finanční rezervu pro nečekané případy. Kromě postojových otázek byly kladeny i ty, které zjišťovaly chování respondentů.

V lednu roku 2010 se občané oslovení Centrem pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali k fenoménu půjčování si peněz, tedy jinými slovy, k životu na dluh.

Oblast bytové politiky spadá mezi oblasti, se kterou není většina dotázaných spokojena, a která, dle většinového názoru, potřebuje zásadní reformu.

Mírná většina respondentů nepovažuje existenci dvojích cen nájemného (regulovaného a tržního nájemného) pro srovnatelné byty za správné; zejména pak vlastníci rodinných domů, dotázaní bez vlastního bydlení a nájemníci hradící tržní nájemné.

Povědomí českých občanů o zapojení České republiky do Světové obchodní organizace (WTO) není nikterak vysoké. Pouze 32 % dotázaných správně uvedlo, že Česká republika je členem WTO, 4 % odpověděly, že členem WTO není, a 64 % otevřeně přiznalo, že to neví. Vliv členství České republiky ve Světové obchodní organizaci na její vlastní ekonomický rozvoj je respondenty častěji hodnocen jako pozitivní (21 %) nebo alespoň neutrální (27 %), než negativní (8 %).

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 61 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 58 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 37 % Čechů, když 34 % ji hodnotí spíše špatně a 3 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí až čtvrté místo spolu s Maďarskem.

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali respondenti míru sympatií k jednotlivým skupinám. Nejvíce sympatií české veřejnosti mají soukromníci (elektrikáři, topenáři, švadleny apod.), dále pak majitelé malých obchůdků a soukromí lékaři. Převážně negativně naopak respondenti hodnotili vysoce postavené politiky, cizí vlastníky velkých podniků a vyšší úředníky.

Pohled české veřejnosti na podnikatele se zřetelně diferencuje podle toho, zda jde o podnikatele velké či podnikatele malé a střední, přičemž obecně platí, že lidé pohlížejí na drobné a střední podnikatele s podstatně většími sympatiemi než na podnikatele velké. Oběma skupinám podnikatelů lidé většinou přisuzují "odvahu riskovat a pouštět se do neznámých věcí", vnímají je jako "lidi podnikavé, chytré, s nápady" a soudí, že "pracují mnoho hodin denně, na úkor času pro rodinu i pro sebe", většina veřejnosti však za typické pro velké podnikatele považuje i to, že hledají slabá místa v zákonech, že se společným postupem brání snižování cen, že mají úzké vazby se současnými politiky, že se rekrutují z řad bývalé nomenklatury, že nevybíravě likvidují své konkurenty a že k majetku přišli nepoctivým způsobem.