Filtrovat články

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 61 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 58 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 37 % Čechů, když 34 % ji hodnotí spíše špatně a 3 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí až čtvrté místo spolu s Maďarskem.

Číst dál...

V říjnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali respondenti míru sympatií k jednotlivým skupinám. Nejvíce sympatií české veřejnosti mají soukromníci (elektrikáři, topenáři, švadleny apod.), dále pak majitelé malých obchůdků a soukromí lékaři. Převážně negativně naopak respondenti hodnotili vysoce postavené politiky, cizí vlastníky velkých podniků a vyšší úředníky.

Číst dál...

Pohled české veřejnosti na podnikatele se zřetelně diferencuje podle toho, zda jde o podnikatele velké či podnikatele malé a střední, přičemž obecně platí, že lidé pohlížejí na drobné a střední podnikatele s podstatně většími sympatiemi než na podnikatele velké. Oběma skupinám podnikatelů lidé většinou přisuzují "odvahu riskovat a pouštět se do neznámých věcí", vnímají je jako "lidi podnikavé, chytré, s nápady" a soudí, že "pracují mnoho hodin denně, na úkor času pro rodinu i pro sebe", většina veřejnosti však za typické pro velké podnikatele považuje i to, že hledají slabá místa v zákonech, že se společným postupem brání snižování cen, že mají úzké vazby se současnými politiky, že se rekrutují z řad bývalé nomenklatury, že nevybíravě likvidují své konkurenty a že k majetku přišli nepoctivým způsobem.

Číst dál...