Ekonomický vývoj

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále zkoumalo názory to, zda by lidé s vyššími příjmy měli v porovnání s lidmi s nízkými příjmy odvádět vyšší procento z těchto příjmů na daních, a také se dotazovalo na to, zda lidé rozumějí současnému daňovému systému.

Do červnového šetření CVVM zařadilo otázky týkající se hodnocení současného stavu a očekávání vývoje v nejbližším období, pokud jde o ekonomickou situaci země a materiální životní podmínky domácností. Pod zastřešením CEORG se srovnatelné výzkumy už několik let pravidelně provádějí zároveň v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Zpráva přináší srovnání základních výsledků.

Do červnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., otázku, která zjišťovala hodnocení transformace české ekonomiky po roce 1989 českými občany. Další otázky mapovaly důvody, na jejichž základě se lidé domnívají, že transformace byla úspěšná nebo naopak neúspěšná. Součástí zprávy je třídění odpovědí podle základních sociodemografických charakteristik osloveného vzorku populace.

20 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 43 % za nízké. Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelou polovinou respondentů hodnoceny jako vysoké (47 %) a dvěma pětinami jako přiměřené (42 %), za nízké je označují 2 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (66 %) jako vysoké, 23 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

Obyvatelé Slovenska, České republiky a Polska hodnotí stávající ekonomickou situaci velmi podobně. Ve všech případech se podíl pozitivních vyjádření pohyboval na úrovni jedné čtvrtiny a téměř vyvažoval podíl negativního hodnocení, který činil asi tři desetiny. Zcela odlišné je hodnocení maďarských respondentů, kteří stávající ekonomickou situaci hodnotí velice kriticky, když dvě třetiny z nich ji označují za špatnou.

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí tři pětiny občanů (61 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné pětiny (21 %). Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 71 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 68 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 28 % Čechů, když 26 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 72 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 69 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 27 % Čechů, když 25 % ji hodnotí spíše špatně a 2 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí místo před všemi postsocialistickými státy.

Výrazně nejpříznivěji současnou ekonomickou situaci hodnotí obyvatelé České republiky. 28 % Čechů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 27 % ji pokládá za špatnou a 44 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. V ostatních zemích naproti tomu zřetelně převažují kritické názory nad příznivým míněním, přičemž nejlépe situaci hodnotí Poláci, o něco hůře Maďaři a nejhůře Slováci.

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.