Ekonomický vývoj

V rámci prosincového výzkumu se CVVM zaměřilo na problematiku světové finanční a ekonomické krize, která, jak je stále zřejmější, velmi výrazně zasáhla i Českou republiku. Šetření zjišťovalo subjektivně nahlížené změny materiálních životních podmínek domácností i ekonomické situace země v roce 2009 a dále bezprostřední dopady krize na domácnosti, pracoviště i českou ekonomiku jako celek.

Ve svém červnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo tématu nezaměstnanosti. Respondentům byla položena řada otázek od obecného hodnocení stávající úrovně nezaměstnanosti, až po možné příčiny, proč jsou lidé nezaměstnaní.

Většina dotázaných považuje současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dále se pak lidé domnívají,...

V rámci červnového výzkumu Naše společnost 2009 byly respondentům předloženy některé otázky týkající se ekonomické situace České republiky a materiálních životních podmínek jejich domácností.

V rámci svého květnového kontinuálního šetření se CVVM zabývalo otázkou současné světové finanční krize a jejích důsledků. Šetření konkrétně zjišťovalo, jak lidé vycházejí s příjmem svojí domácnosti, zda se zajímají o dění okolo finanční krize, jaký dopad bude mít tato krize podle nich na ekonomiku ČR i na ně samotné a jejich rodiny a čeho se v souvislosti s krizí obávají.

V rámci svého březnového i dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou současné světové finanční krize a jejích důsledků pro ČR, její ekonomiku i samotné občany. Šetření konkrétně zjišťovala, jak lidé hodnotí současnou ekonomickou situaci, zda se zajímají o dění okolo finanční krize, jaký dopad bude mít tato krize podle nich na ně samotné a jejich rodiny, čeho se v souvislosti s krizí obávají a jak hodnotí reakci na krizi ze strany české vlády.

V březnu 2009 CVVM zařadilo do svého výzkumu otázky zjišťující mínění obyvatel o dopadech světové finanční krize na ně samotné, na jejich pracoviště a na celou ekonomiku, přičemž stejné otázky byly zhruba ve stejné době položeny dotázaným také v Maďarsku, v Polsku a na Slovensku. Ve stejném výzkumu byla respondentům položena i otázka, zda by lidé souhlasili či nesouhlasili s tím, aby domácí měnu nahradila společná evropská měna euro, podobně jako v příslušných výzkumech v Maďarsku a Polsku.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

Vnímání hospodářské úrovně České republiky v kontextu jiných vybraných zemí je součástí pravidelných výzkumů od roku 1997. V seznamu evropských států jsou zastoupeny jak tradičně vyspělé tržní ekonomiky, tak země, které procházely v 90. letech 20. století ekonomickou transformací. Ze získaných výsledků lze sestavit žebříček subjektivně vnímané ekonomické úspěšnosti těchto států a sledovat proměny umístění ČR mezi nimi.

V rámci lednového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění bylo položeno několik otázek týkajících se finanční krize. Lidé byli dotázáni, zda tato krize bezprostředně ovlivní jejich osobní situaci či situaci jejich domácnosti, a pokud ano, jaké konkrétní důsledky očekávají. Také byl zjišťován zájem o finanční krizi, názory na její dopad na Českou republiku a na reakci vlády na vzniklou situaci.

V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění zabývalo ekonomickou situací. Lidé byli požádáni o zhodnocení ekonomické situace v České republice obecně a dále se vyjadřovali k ekonomickým podmínkám své vlastní domácnosti. Z odpovědí respondentů je patrná reflexe zhoršující se ekonomické situace v ČR i ve světě. Zatímco hodnocení stávajících ekonomických podmínek vcelku odpovídá vývoji z předchozích let, očekávání směrem do budoucna jsou rekordně skeptická.