Ekonomický vývoj

V rámci svého prosincového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům otázku na hodnocení současné ekonomické situace v České republice.

V říjnu 2010 byl do pravidelných výzkumů CVVM zařazen blok otázek týkajících se úsporných opatření vlády. Respondenti se vyjadřovali k nutnosti ekonomických změn, deklarovali své povědomí o opatřeních, která vláda připravuje, a vyjadřovali souhlas či nesouhlas s nimi. Rovněž bylo šetřeno mínění, nakolik spravedlivě bude rozložen dopad těchto opatření v rámci české společnosti a jak chystané rozpočtové změny ovlivní vybrané oblasti života společnosti.

Součástí říjnového šetření CVVM byl blok otázek zaměřených na problematiku státního rozpočtu. Respondenti v něm vyjadřovali své názory na to, zda by se současný schodek měl řešit spíše úsporami na straně výdajů či zvýšením příjmů rozpočtu, vybírali oblasti, v nichž by se podle nich měly přednostně hledat úspory na výdajové straně, a ty, jichž by se škrty naopak neměly dotknout, a nakonec posuzovali i výši předpokládaného schodku státního rozpočtu pro rok 2011.

V červnu 2010 CVVM zjišťovalo, jak občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a ekonomickou situaci v zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma během letních měsíců realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Únorové šetření CVVM se v krátkosti dotklo progresivního zdaňování příjmů a složitosti daňového systému. Konkrétně zjišťovalo, co veřejnost soudí o současné výši daní, pokud jde o lidi s vysokými, s průměrnými a s nízkými příjmy, dále se zabývalo otázkou, zda by lidé s vysokými příjmy měli na daních odvádět vyšší, stejné či nižší procento z příjmu oproti lidem s nízkým příjmem a nakonec se dotazovalo, zda lidé rozumějí či nerozumějí stávajícímu daňovému systému u nás.

V prosinci 2009 CVVM zjišťovalo, jak čeští občané hodnotí materiální životní podmínky svých domácností a také ekonomickou situaci v naší zemi. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

Od roku 1997 v našich šetřeních opakovaně sledujeme, jak veřejnost vnímá hospodářskou úroveň České republiky, a to prostřednictvím otázky, která zároveň umožňuje toto hodnocení zasadit do kontextu vnímání hospodářské úrovně dalších devíti vybraných evropských států, mezi kterými jsou zastoupeny jak tradiční rozvinuté tržní ekonomiky, tak země, které podobně jako ČR procházely od přelomu 80.

V rámci kontinuálního projektu Naše společnost, který realizuje Centrum pro výzkum veřejného mínění, byly v lednu tohoto roku předloženy respondentům otázky týkající se ekonomické situace České republiky.

V rámci prosincového výzkumu se CVVM zaměřilo na problematiku světové finanční a ekonomické krize, která, jak je stále zřejmější, velmi výrazně zasáhla i Českou republiku. Šetření zjišťovalo subjektivně nahlížené změny materiálních životních podmínek domácností i ekonomické situace země v roce 2009 a dále bezprostřední dopady krize na domácnosti, pracoviště i českou ekonomiku jako celek.

Ve svém červnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo tématu nezaměstnanosti. Respondentům byla položena řada otázek od obecného hodnocení stávající úrovně nezaměstnanosti, až po možné příčiny, proč jsou lidé nezaměstnaní.

Většina dotázaných považuje současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dále se pak lidé domnívají,...