Ekonomický vývoj

Současnou inflaci jako přijatelnou hodnotí asi polovina občanů (49 %), podíl těch, kdo vyjadřují opačný názor, dosahuje přibližně jedné třetiny. Stávající hodnocení inflace je historicky relativně nejpříznivější od roku 1993, odkdy se srovnatelné výzkumy provádějí.

21 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 22 % za přiměřené a 44 % za nízké.

V hodnocení současné ekonomické situace ČR, Polska, Maďarska a Slovenska obecně převažují kritické názory nad příznivým míněním.Relativně nejpříznivější hodnocení bylo přitom zaznamenáno právě v České republice. 12 % českých respondentů považuje aktuální ekonomickou situaci ČR za dobrou, 41 % za špatnou a 46 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.

Dvě třetiny občanů považují současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi za příliš vysokou. Z šetření dále vyplynulo, že tři z deseti respondentů se v průběhu příštích dvou let obávají dalšího růstu nezaměstnanosti v České republice, téměř polovina oslovených se domnívá, že míra nezaměstnanosti zůstane přibližně na stejné úrovni, jaká je v současnosti, a o něco více než desetina předpokládá, že nezaměstnanost poklesne.

Uplynulý průběh transformace naší ekonomiky je v současnosti veřejností hodnocen mírně kriticky: 28 % jej považuje za neúspěšný, 37 % volí odpověď „tak napůl“ úspěšný i neúspěšný a za úspěšný jej nyní považuje necelá pětina (18 %) občanů. Od roku 1999 se hodnocení průběhu ekonomické transformace zlepšuje. Relativně lépe hodnotí ekonomickou transformaci vysokoškolsky vzdělaní respondenti, studenti, lidé s dobrou životní úrovní a stoupenci ODS.

Tři čtvrtiny obyvatel České republiky se domnívají, že v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se jejich životní úroveň nijak nezměnila. Zlepšení své životní úrovně zpozorovalo 5 % českých občanů, 15 % dotázaných naopak uvedlo, že členství v této mezinárodní organizaci pro ně znamenalo pokles životní úrovně. Obavy, které lidé pociťovali ze snížení své životní úrovně v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se ve většině případů nenaplnily.

V hodnocení současné ekonomické situace obecně vysoce převažují kritické názory nad příznivým míněním. Nejmenší nespokojenost byla přitom zaznamenána v Maďarsku (40 % "špatná" ekonomická situace, ale jen 4 % "dobrá"), největší na Slovensku (70 % "špatná", 2 % "dobrá"). Mínění polské a české veřejnosti se nachází mezi nimi a momentálně se navzájem dosti podobá.

Lidé v ČR pohlížejí na poslední hospodářský vývoj v zemi spíše pesimisticky a nepříznivě vnímají i jeho nejbližší perspektivu. Pouze 13 % dotázaných uvedlo, že se ekonomický stav země v porovnání s obdobím před dvanácti měsíci změnil k lepšímu. Naopak téměř polovina (48 %) si myslí, že hospodářská situace je dnes horší než před rokem a více než třetina (37 %) ji považuje za stejnou.

Květnové šetření CVVM bylo realizováno zhruba tři týdny poté, co se Česká republika začlenila do Evropské unie. Zajímalo nás v něm, jaké dopady od tohoto kroku občané očekávají. Co se týče životní úrovně, neočekává necelá polovina českých občanů (45 %) žádnou změnu, téměř třetina dotázaných (32 %) se však obává jejího zhoršení. Naopak optimisticky vidí vývoj vlastní životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU přibližně sedmina obyvatel České republiky (14 %).

Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).

Ekonomickou úroveň České republiky hodnotí 45 % občanů pozitivně, 54 % na ní naopak pohlíží kriticky. Pokud jde o aktuální ekonomickou situaci, tu česká veřejnost posuzuje většinou negativně. Jen 6 % respondentů považuje současnou ekonomickou situaci ČR za dobrou, zatímco za špatnou ji má 57 % a 35 % ji charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“. Podobné rozpoložení veřejnosti ohledně současné ekonomické situace ovšem panuje i v Maďarsku a v Polsku, i když Maďaři hodnotí stav své ekonomiky poněkud méně vyhroceně (45 % „špatná“ ekonomická situace, 4 % „dobrá“) a Poláci jsou naopak ještě o něco kritičtější (64 % „špatná“, 6 % „dobrá“).