Práce, příjmy, životní úroveň

V červnovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Součástí bloku otázek byly otázky mapující názory občanů na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové práce v místě bydliště.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálněekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní celkově hodnotili současné materiální životní podmínky svých domácností a vyjadřovali se rovněž k tomu, jaká jsou v tomto směru jejich očekávání v nejbližší budoucnosti. Dále se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Nakonec se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Součástí říjnového šetření CVVM byla otázka sledující hodnocení některých sociálních podmínek v České republice.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou sociálněekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V rámci červnového výzkumu položilo CVVM respondentům otázku, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky.

Do červnového výzkumu zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázku zjišťující, jakou prestiž mají vybraná povolání u české veřejnosti. Respondentům byl předložen seznam šestadvaceti nejrůznějších profesí, kterým měli dotázaní přiřadit určitý počet bodů od 1 do 99. Nejmenší počet bodů, 1 bod, znamenal, že si povolání váží nejméně, naopak 99 bodů vyjadřovalo nejvyšší prestiž daného povolání.

Do červnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu pracujících k zaměstnání. Na jednu stranu se šetření zajímalo o spokojenost se zaměstnáním, o vnímání atmosféry na pracovišti a o subjektivní hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Na druhé straně bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání, za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce a jaké jsou v případě ztráty práce vzorce pro hledání práce nové. Z výzkumu vyplývá, že spokojenost pracujících se zaměstnáním se příliš nemění a výrazněji nerostou ani obavy ze ztráty práce. Na otázky odpovídali pouze respondenti, kteří byli v době šetření ekonomicky aktivní.

V červnovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Součástí bloku otázek byly otázky mapující názory občanů na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové práce v místě bydliště.

V rámci březnového šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo všem respondentům několik otázek na téma chudoby. Lidé se v šetření konkrétně vyjadřovali k několika obecným výrokům o chudobě a rovnosti možností na dosažení úspěchu, uváděli, kde vidí příjmovou hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti, jaké spotřební statky, respektive jejich nedostatek, spojují s tím, že je domácnost chudá, a jaký příjem jejich domácnosti by postačoval k pokrytí jejích nejzákladnějších potřeb.

V rámci svého říjnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou ekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.