Práce, příjmy, životní úroveň

V rámci svého šetření, které realizovalo v období od května do července 2022, se CVVM zaměřilo na otázku, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Součástí červnového šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Naposled byla tato otázka položena v říjnu 2019.

Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání (89 % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (79 %) a možnost pracovat (72 %).

Přibližně polovina (51 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 10 % je pokládá za špatné a 39 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2020 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body. Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020.

Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným baterii otázek týkajících se změn v jejich zaměstnání či podnikání v porovnání s obdobím do propuknutí epidemie COVID-19.

V červencovém šetření se CVVM více zaměřilo na téma zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Všem pracujícím jsme pokládali otázky týkající se spokojenosti se zaměstnáním, vnímání atmosféry na pracovišti a subjektivního hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Dále bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání a za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce.

V rámci červencového výzkumu položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, jako např. práci přesčas, v noci nebo o víkendech či vyšší pracovní tempo, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli). Naposledy byly tyto otázky položeny v roce 2018.

V červencovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti.

Více než dvě třetiny veřejnosti hodnotí úroveň nezaměstnanosti jak přiměřenou, šestina jako příliš vysokou a desetina jako příliš nízkou.

Oproti minulému roku se hodnocení nezaměstnanosti výrazně změnilo. O 15 procentních bodů pokleslo hodnocení „příliš nízká“, o 10 bodů se zvýšilo hodnocení „přiměřená“ a o 7 procentních bodů „příliš vysoká“.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Necelá polovina (47 %) českých občanů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, dvě pětiny (40 %) je nepokládají za „ani dobré, ani špatné“, více než desetina (13 %) občanů je považuje za špatné.