Práce, příjmy, životní úroveň

Při posuzování některých zásad spojených s rozdíly v příjmech z hlediska jejich spravedlnosti lidé nejpříznivěji hodnotili rozdíly v příjmech, které se opírají o rozdíly v pracovním výkonu, obtížnosti či namáhavosti vykonávané práce a dosažené kvalifikaci. Naopak rovnost příjmů je ze všech principů zařazených do výzkumu vnímána jako nejméně spravedlivá. Výrazná většina (72 %) české veřejnosti zastává názor, že stát by měl usilovat o zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými, 21 % Čechů je opačného mínění.

V listopadu 2005 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotila více než třetina (36 %) dotázaných, více než dvě pětiny (45 %) ji označily za "ani dobrou, ani špatnou" a pětina (19 %) ji charakterizovala jako špatnou. 7 % občanů považuje svoji domácnost za bohatou, zatímco 23 % ji označuje jako poměrně či dokonce velmi chudou. Více než dvě třetiny dotázaných (69 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako "ani bohatou, ani chudou".

V rámci říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se všech ekonomicky aktivních respondentů zeptali, jak jsou spokojeni s jednotlivými aspekty své práce. Nejvyšší míra spokojenosti mezi pracujícími panuje se zajímavostí jejich práce a s délkou práce, směnností. S těmito aspekty své práce vyjádřily spokojenost více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních respondentů.

Téměř polovina obyvatel České republiky si myslí, že většina nezaměstnaných u nás nemůže sehnat vhodnou práci. Názor, že nezaměstnaní nemají prostě zájem pracovat, má více než čtvrtina Čechů a více než pětina oslovených naopak soudí, že nezaměstnaní nemohou sehnat vůbec žádnou práci. Současnou úroveň nezaměstnanosti hodnotí téměř dvě třetiny českých občanů jako příliš vysokou.

V říjnu 2005 se CVVM mimo jiné věnovalo ekonomické situaci českých domácností. Více než polovina oslovených občanů (56 %) prohlásila, že jejich domácnost vychází s příjmem obtížně. 40 % dotázaných vychází s příjmem pro domácnost snadno.

Téměř dvě třetiny respondentů nepovažují svou domácnost „ani za bohatou, ani za chudou“.

V průběhu minulého roku se ocitla ve velmi obtížné finanční situaci domácnost třetiny účastníků výzkumu.

Součástí říjnového šetření byla i baterie otázek věnovaná problematice sociálních podmínek. Výzkum CVVM se kromě jiného věnoval tomu, jak občané hodnotí současný stav v ČR ohledně některých oblastí života a fungování společnosti. Všem respondentům byla položena otázku Jak by hodnotili situaci v ČR, pokud jde o možnost získání bytu, finanční možnosti k založení rodiny, možnosti mít děti, zabezpečení ve stáří, podmínky života zdravotně postižených, možnost pracovat, být zaměstnán, přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Necelá polovina české populace starší 15 let se domnívá, že v regionu, kde bydlí, je možné najít nějakou práci, ale že je těžké najít vhodnou práci. Pouze 3 % Čechů si myslí, že sehnat vhodnou práci v místě jejich bydliště není vůbec žádný problém. Bezmála dvě pětiny respondentů naopak vyjádřily názor, že v místě jejich bydliště je těžké najít jakoukoli práci, 7 % občanů pak nalezení práce v místě, kde žije, považuje za nemožné.

V případě ztráty zaměstnání by se většina lidí v prvé řadě pokoušela najít si konkrétní zaměstnání odpovídající jejich vlastním představám. V šetření se tak vyjádřily přibližně tři pětiny dotázaných (62 %). O něco více než jedna třetina respondentů (37 %) naopak uvedla, že by v této situaci přijala jakékoli zaměstnání. Snahu hledat konkrétní zaměstnání vyjadřují relativně častěji vysoce kvalifikovaní nebo vedoucí pracovníci, samostatně činné osoby, respondenti s dobrou životní úrovní, absolventi vysokých škol či lidé se středoškolským vzděláním s maturitou, ale také studenti.

Součástí dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k práci. Za nejdůležitější pokládají ekonomicky aktivní respondenti to, aby měli jisté zaměstnání. Značnou důležitost pak přikládá naprostá většina pracujících také tomu, aby je práce bavila. Až na pomyslném třetím místě v žebříčku důležitosti se umístila práce přinášející vysoký výdělek.

Více než tři pětiny (62 %) ekonomicky aktivních obyvatel ČR jsou v zaměstnání spokojeny a další tři lidé z deseti jsou se svou prací "tak napůl spokojeni a napůl nespokojeni". Nespokojenost se svým zaměstnáním vyjádřilo pouze 8 % dotázaných. Podnikatelé a živnostníci jsou v průměru spokojenější než lidé pracující v zaměstnaneckém poměru, mezi zaměstnanci jsou nejspokojenější vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní pracovníci, nejméně naopak lidé z dělnických profesí.