Práce, příjmy, životní úroveň

V říjnu 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 32 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 25 % a 43 % respondentů ji charakterizovalo jako "ani dobrou, ani špatnou". V porovnání se všemi předchozími výzkumy provedenými v průběhu roku 2003 tento výsledek představuje poměrně výrazné zhoršení subjektivního hodnocení životní úrovně domácnosti, které se většinou pohybovalo na úrovni dvou pětin, pokud jde o hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti jako dobré, a méně než jedné pětiny, pokud jde o hodnocení opačné.

Více jak tři čtvrtiny českých občanů jsou spokojeny se zajímavostí své práce a se vztahy mezi lidmi na svém pracovišti. Spokojenost vyjádřila nadpoloviční většina pracujících také s péčí svého zaměstnavatele o zaměstnance, s hmotným prostředím pracoviště a jeho vybavením, s organizací práce, namáhavostí práce, s nadřízeným a s využitím svých odborných schopností.

V září 2003 40 % občanů hodnotilo životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 44 % ji označilo za "ani dobrou, ani špatnou" a 15 % se o ní vyjádřilo jako o špatné. Vnímání životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci, studenti a potenciální voliči ODS.

V rámci populace starší 15 let bylo v první polovině roku 2003 44,2 % lidí ekonomicky neaktivních, přičemž největší část z nich tvořili důchodci (23,7 %) následovaní studenty a učni (12,3 %). Podíl nezaměstnaných činil 4,8 %, ženy v domácnosti či na mateřské dovolené představovaly 3,4 %. Mezi ekonomicky aktivními (55,8 %) bylo 8,4 % podnikatelů či osob samostatně výdělečně činných, 10,4 % vysoce kvalifikovaných, odborných pracovníků, případně vedoucích pracovníků, 9,9 % středně odborných pracovníků, 13,1 % provozních pracovníků či řadových úředníků, 8,4 % kvalifikovaných dělníků a 5,6 % nekvalifikovaných dělníků nebo fyzicky pracujících zemědělců.

Na dotaz "Pracoval jste již v zahraničí?"odpověděla kladně jen 4,4 % respondentů ve věku od 18 let. Poslední pracovní pobyt byl podle vyjádření asi pětiny z nich organizován v rámci mezistátní dohody. Ostatní jej charakterizovali jako denní nebo týdenní dojíždění za prací nebo sezónní zaměstnání v trvání nejvýše tří měsíců v roce, respektive práci organizovanou jiným způsobem.

Jak ukazují výsledky našeho výzkumu, uvažuje v současné době o práci v cizině 6 % českých občanů, téměř polovina z nich jsou mladí lidé ve věku mezi 15 a 19 lety, z hlediska profesního zařazení převažují studenti. O práci v cizině častěji uvažují dvakrát častěji muži než ženy, dále lidé, kteří nemají nezaopatřené děti, respondenti žijící bez partnera a lidé svobodní.

V rámci populace starší 15 let, u níž eventualita nezaměstnanosti vůbec připadala v úvahu, zažila po roce 1989 nezaměstnanost plná čtvrtina lidí (26 %), přičemž 9 % se bez práce ocitlo opakovaně. Výrazně nejčastěji zkušenost s nezaměstnaností přitom zaznamenávali lidé se základním vzděláním (43 %), naopak mezi vysokoškoláky byl podíl těch, kdo se někdy ocitli bez práce, poměrně nízký (9 %).

Květnový výzkum potvrdil nízkou míru profesní mobility našich obyvatel: 45 % v průběhu svého života setrvalo pouze u jediné profese, čtvrtina pak profesi změnila nejvýše dvakrát: jedenkrát 16 %, dvakrát 9 %. Třikrát ji vystřídalo 7 % a vícekrát dalších sedm procent. Dotázaní, kteří v průběhu života vystřídali profesi alespoň jednou, upřesňovali, kolikrát tak učinili po roce 1989.

Celkově tři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel ČR pracují v obci či městě, kde trvale žijí, zatímco dvě pětiny za prací dojíždějí do jiného místa. Za prací mimo svoji obec dojíždějí především lidé z vesnic a menších měst. Více než polovina ekonomicky aktivních občanů (56 %) necestuje ze svého bydliště na pracoviště déle než dvacet minut, přičemž rovná čtvrtina jednu cestu z domova do práce zvládá dokonce v čase do deseti minut.

Na otázku „Jak jste celkově spokojen se svým zaměstnáním?“ odpovědělo 66 % respondentů, že je se svým zaměstnáním spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 28 % je spokojeno „napůl“. Mezi nejvýznamnější faktory spokojenosti se zaměstnáním patří jeho časová dostupnost a zajímavost práce (shodně 80 % spokojených zaměstnanců). Na opačném konci figurují faktory finanční, tj.