Jak by občané postupovali při ztrátě zaměstnání?

V případě ztráty zaměstnání by lidé podle svých slov většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě. Asi dvě pětiny dotázaných (42 %) naopak uvedly, že by v takové situaci hledaly jakoukoli práci a zbývajících 5 % v odpovědi na otázku řeklo, že neví.

Číst dál...

Obavy z nezaměstnanosti a postup při případném hledání práce

39 % občanů z těch, u kterých možnost nezaměstnanosti v průběhu příštích dvou let vůbec přichází v úvahu, se této eventuality obává. 47 % respondentů, jichž se otázka možné nezaměstnanosti týká, naopak uvedlo, že ze ztráty zaměstnání strach nemá. V případě ztráty zaměstnání by lidé většinou (53 %) hledali novou práci s tím, že by se snažili získat přímo nějaké konkrétní zaměstnání, které by bylo v souladu s jejich předem definovanou představou o novém pracovním místě.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění - II.

27 % dotázaných soudí, že většina nezaměstnaných nepracuje, protože pracovat nechce, 49 % lidí zastává názor, že v řadách nezaměstnaných převládají ti, kteří nemohou sehnat odpovídající práci, respektive práci, která by jim vyhovovala, a 18 % vidí hlavní příčinu nezaměstnanosti v tom, že lidé bez práce nemohou sehnat žádné zaměstnání. Občané ČR jsou převážně přesvědčeni o tom, že najít jak libovolné zaměstnání v regionu, ve kterém žijí, tak práci ve svém oboru bez ohledu na region je obtížné.

Číst dál...

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění - I.

Asi dvě třetiny (66 %) občanů starších 15 let považují nezaměstnanost v ČR za příliš vysokou, přibližně jedna čtvrtina (27 %) ji označila za přiměřenou. 56 % dotázanýxh se domnívá, že v následujících dvou letech dojde přinejmenším k částečnému zvýšení nezaměstnanosti, 29 % respondentů vyjádřilo názor, že výše nezaměstnanosti během dvou let nedozná výrazných změn a jen 2 % očekávají v tomto období její pokles.

Číst dál...

Lidé o životní úrovni svých domácností

V šetření z přelomu listopadu a prosince 2002 více než dvě třetiny (68 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 31 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Z hlediska roku 2002 jde o vůbec nejpříznivější zaznamenaný výsledek, což ovšem není nikterak překvapivé, protože přelom listopadu a prosince, respektive začátek prosince představuje období, kdy je v průběhu roku subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta nejlepší i v dlouhodobém průměru.

Číst dál...

Spokojenost v současném zaměstnání

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.

Číst dál...

Situace podniků a pracovní mobilita zaměstnanců

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného...

Číst dál...

Kde lidé vidí hranici chudoby?

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného respondenta.

Číst dál...

Občané o životní úrovni svých domácností

V šetření z přelomu února a března 2002 tři pětiny (60 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 37 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Na přelomu března a dubna pak podíl kladného hodnocení vzrostl o 6 procentních bodů na 66 %, a to při současném poklesu kritického hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti o 5 procentních bodů na 32 %.

Číst dál...

Obyvatelstvo sedmi zemí hodnotí své materiální podmínky

Kromě Rumunska a Bulharska, kde vlastní materiální životní podmínky vnímá většina obyvatel jako špatné, je občané ostatních zemí obvykle označují za průměrné (tab. 1). V ČR tvoří tato skupina 48 %. Podíl našich obyvatel, označujících své podmínky za velmi či spíše dobré, tvoří 28 %, což znamená nejlepší výsledek ze všech sledovaných sedmi zemí.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: