Práce, příjmy, životní úroveň

Výsledky ukazují, že převážně kriticky zaměstnanci hodnotí jednak své platové podmínky, a to jak z hlediska současné výše platu, tak především z hlediska vyhlídek na jeho případné zvýšení, a jednak i jistotu pracovního místa. V otázce péče, kterou podniky věnují vlastním zaměstnancům, byl zaznamenán přibližně vyrovnaný podíl spokojených a nespokojených. U ostatních zkoumaných aspektů současného zaměstnání převažovala spokojenost, jejíž podíl se v případě zajímavosti práce nebo využití odborných schopností jedince blížil až ke třem čtvrtinám.

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného...

Částka čistého měsíčního příjmu tvořící podle mínění respondentů hranici chudoby v případě čtyřčlenné domácnosti v průměru činí 22 210 korun, přičemž nejčastěji se v odpovědích vyskytoval údaj 20 000 korun . Představa o hranici chudoby se plynule mění spolu s představou o příjmu, který by postačoval k pokrytí základních potřeb domácnosti samotného respondenta.

V šetření z přelomu února a března 2002 tři pětiny (60 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 37 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Na přelomu března a dubna pak podíl kladného hodnocení vzrostl o 6 procentních bodů na 66 %, a to při současném poklesu kritického hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti o 5 procentních bodů na 32 %.

Kromě Rumunska a Bulharska, kde vlastní materiální životní podmínky vnímá většina obyvatel jako špatné, je občané ostatních zemí obvykle označují za průměrné (tab. 1). V ČR tvoří tato skupina 48 %. Podíl našich obyvatel, označujících své podmínky za velmi či spíše dobré, tvoří 28 %, což znamená nejlepší výsledek ze všech sledovaných sedmi zemí.

Do příštího roku nečeká obyvatelstvo sledovaných zemí zpravidla žádné podstatné ekonomické změny k horšímu či k lepšímu 2 (tab. 2). Hospodářskou stagnaci předpokládá asi polovina Poláků, Maďarů a Rusů a kolem dvou pětin obyvatel ČR, Slovenska a Bulharska.Největšími optimisty do budoucna jsou Maďaři - ti téměř z jedné třetiny (31%) počítají s pozitivním vývojem a pouze z osmi procent s jeho zhoršením.