Pracovní a rodinné povinnosti - hodnocení pomoci zaměstnavatelů. Zájem o zařízení pro péči o děti.

Podle výsledů výzkumu je nejběžnějším způsobem pomoci možnost zkráceného pracovního úvazku - ten je zaveden na pracovištích 29 % respondentů. Asi pětina sdělila, že u nich existuje možnost volné pracovní doby (22 %) nebo sdílení pracovního místa s další osobou (21 %). Zhruba každý desátý uvedl, že lze pracovat z domova (11 %) a že zaměstnavatel poskytuje mimořádné pracovní volno (12 %).

Číst dál...

Problémy harmonizace pracovních a rodinných povinností

Problematiku harmonizace rodinných a pracovních povinností sledovalo oddělení Gender & Sociologie Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém dotazníku. Žádné problémy nezaznamenala téměř čtvrtina dotázaných (23%). Pokud pak již byly nějaké zaznamenány, přelomovým se jeví být 3. rok věku dítěte. Polovina respondentů totiž uvádí, že jejich komplikace s harmonizací pracovních a rodinných povinností se objevily v tomto období.

Číst dál...

Jak zvládáte pracovní a rodinné povinnosti?

Většina ekonomicky aktivních respondentů, jichž se problém skloubení pracovních a rodinných povinností týká, uvedla, že s jeho zvládáním nemá problémy (59 %). Asi pětina se podle svého vyjádření dobře vyrovnává s pracovními úkoly, ovšem na úkor rodiny (21 %). Dvě procenta jsou na tom opačně - šidí práci ve prospěch rodiny. Povinnosti pracovní a rodinné se daří plnit "tak napůl" patnácti procentům.

Číst dál...

Proč chodíme do práce

Jako rozhodující důvod udávali ekonomicky aktivní respondenti potřebu finačního zajištění - pro 81 % hraje velmi, pro 17 % spíše důležitou roli. S tím souvisí i snaha vylepšit finanční rozpočet (71 % "velmi důležité, 22 % "spíše důležité"). Většina dotázaných zdůraznila jako motiv své pracovní aktivity potřebu nezávislosti ("velmi důležité": 57 %). Jako velmi důležité hledisko označili dále zabezpečení v nemoci a ve stáří (54 %).

Číst dál...

Rodičovská dovolená a postavení žen a mužů z hlediska možností ekonomického uplatnění

Velká část lidí, kteří jsou ekonomicky aktivní, hodnotí ve svých oborech možnosti uplatnění žen v porovnání s muži jako horší. S výjimkou možnosti získat vedoucí místo, kde názor o lepší pozici mužů zastává takřka třípětinová většina všech ekonomicky aktivních, však toto mínění nepřevažuje nad podílem těch, kdo postavení mužů a žen vidí jako rovnocenné.

Číst dál...

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více než čtvrtina populace považuje ženy za jednoznačně znevýhodněné na trhu práce. Pouze pětina české populace si myslí, že v postavení mužů a žen na trhu práce není rozdíl. Podle názoru žen i mužů jsou na trhu práce znevýhodněny zejména tyto skupiny: ženy s dětmi v předškolním věku, ženy staršího věku, ženy po mateřské dovolené, lidé s nízkým vzděláním, lidé zdravotně handicapovaní, ženy samoživitelky.

Číst dál...

Postoje populace k rodičovské, příp. otcovské dovolené mužů

Možnost čerpat rodičovskou dovolenou byla novelizací Zákoníku práce rozšířena z osamělého muže pečujícího o dítě na „všechny“ muže, tedy na muže bez ohledu na jeho či jejich rodinný stav. Touto zákonnou úpravou došlo formálně ke zrovnoprávnění muže a ženy v péči o dítě po jeho narození až do věku 3 let. Přesto pouze velice malé procento dotázaných (cca 11 %) z dubnového šetření CVVM zná osobně nějakého muže, který aktuálně je či byl doma na rodičovské dovolené.

Číst dál...

Občané o své životní úrovni

V březnu 2003 69 % občanů hodnotilo životní úroveň své domácnosti jako dobrou, zatímco 29 % ji označilo za špatnou. Materiální životní podmínky svých domácností 35 % dotázaných puvažuje za dobré, 45 % se o nich vyjádřilo jako o "ani dobrých, ani špatných" a 19 % je prohlásilo za špatné. Vnímání životní úrovně i materiálních životních podmínek se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta.

Číst dál...

Občané o své životní úrovni a rodinných financích

Na počátku roku 2003 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotilo 61 % dotázaných, opačné stanovisko zaznělo od 36 %. Za chudou svoji domácnost považuje 39 % občanů ČR. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 61 % respondentů, 35 % se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem vychází více či méně snadno. Do velmi obtížné finanční situace se v průběhu minulého roku přitom dostalo podle vlastního vyjádření 28 % dotázaných, zatímco 66 % výskyt takové situace popřelo.

Číst dál...

Hodnocení ekonomické situace a materiálních životních podmínek v ČR, v Polsku a v Maďarsku.

Ve všech třech zemích vysoce převažují kritická hodnocení aktuální ekonomické situace státu. Nejmenší nespokojenost byla přitom zjištěna v Maďarsku (31 % „špatná“), největší v Polsku (64 % „špatná“). Mínění české veřejnosti se nachází mezi nimi - 7 % respondentů považuje situaci ČR za dobrou, 49 % za špatnou, podle 43 % je „ani dobrá, ani špatná“. Ve vyhlídkách na nejbližší hospodářský vývoj se nejskeptičtěji projevují obyvatelé ČR.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: