Ostatní

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

Do dunového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění otázky mapující názory české veřejnosti na Sčítání lidu, domů a bytů. Pozornost byla zaměřena na mínění o organizačním zvládnutí akce sběru dat, o potřebnosti takové statistické akce obecně, o potřebnosti konkrétních údajů a v neposlední řadě na mínění o ochraně zjištěných údajů před zneužitím.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelného výzkumu Naše společnost zjišťován vztah občanů České republiky k vybraným skupinám obyvatel. V prvním případě byla míra sociální distance měřena otázkou, zda by dotyčný chtěl či nechtěl mít dané lidi za sousedy. V druhém případě bylo zjišťováno mínění o ostatních lidech, tedy nakolik jsou lidé v České republice tolerantní vůči těm samým skupinám obyvatel.

V březnu 2011 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky mapující názory a postoje české veřejnosti k cizincům žijícím v České republice. V rámci tohoto bloku bylo zjišťováno, zda občané jiných národností, kteří se do země v nedávné době přistěhovali, představují podle českých občanů problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Další otázka se zaměřila na konkrétnější nahlížení na cizince, a to v intencích, jak se o této problematice mluví ve veřejném diskurzu - v diskusích, médiích.

V březnovém šetření zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, do jaké míry je česká veřejnost připravena akceptovat eventuální odlišnosti v životním stylu a zvyklostech zde dlouhodobě či trvale žijících cizinců. Předmětem zájmu březnového výzkumu také bylo, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.

V dubnu tohoto roku CVVM zjišťovalo, jak občané pohlížejí na chystané blahořečení předchozího papeže Jana Pavla II. Pod zastřešením CEORG byl výzkum na toto téma v průběhu března a dubna 2011 realizován též v Polsku, Maďarsku a na Slovensku.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas....

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo, jestli ČR má či nemá přijímat uprchlíky a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V březnu 2011 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V pravidelném prosincovém šetření v rámci projektu Naše společnost Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., v souvislosti s příchodem nového roku zkoumalo, jak čeští občané pohlížejí na budoucnost, a to jak v osobní rovině s ohledem na sebe a své blízké, tak i ve vztahu k české společnosti a posléze i k lidstvu jako celku, a zda mají z něčeho do budoucna nějaké obavy.