Ostatní

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zabývalo problematikou životního prostředí. Respondenti byli dotazováni na to, jak jsou spokojeni či nespokojeni se stavem životního prostředí v České republice jako celku a také v místě bydliště. Zde kromě celkového stavu hodnotili i některé dílčí aspekty, jako čistotu okolní přírody, dostupnost volné přírody, čistotu ovzduší, čistotu povrchových vod, kvalitu pitné vody, úroveň hluku nebo hustotu silničního provozu. Ve výzkumu CVVM také zjišťovalo, zda se lidé zajímají o informace o stavu životního prostředí a jestli těchto informací mají dostatek či nedostatek.

Květnové šetření CVVM se mimo jiné zaměřilo na problematiku drog a jejich užívání v České republice. Výzkum v tomto ohledu zjišťoval, zda a nakolik občané vnímají současnou situaci z hlediska užívání drog jako problém v České republice jako celku a specificky v místě jejich bydliště. Dále se zabýval tím, zda se podle mínění veřejnosti instituce v České republice věnují drogové problematice přiměřeně nebo nedostatečně, případně naopak přílišně. Svoji pozornost šetření také zaměřilo na to, nakolik přijatelné či naopak nepřijatelné je užívání některých legálních i nelegálních látek majících psychotropní účinky. Dále bylo zjišťováno, jak dalece by se mělo trestně stíhat užívání, výroba a prodej měkkých resp. tvrdých drog.

V květnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění mapovalo názory na některé otázky, které jsou z morálního hlediska kontroverzní. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V březnu 2012 byly do výzkumu Naše společnost zařazeny otázky mapující názory a postoje české veřejnosti k cizincům žijícím v České republice. V rámci tohoto bloku bylo zjišťováno, zda občané jiných národností, kteří se do země v nedávné době přistěhovali, představují podle českých občanů problém, a to jak celorepublikově, tak v místě bydliště. Další otázka se zaměřila na konkrétnější nahlížení na cizince, a to v intencích, jak se o této problematice mluví ve veřejném diskurzu - v diskusích, médiích. Týká se to obohacování kultury, nárůstu nezaměstnanosti či kriminality, ale i řešení stárnutí populace a přispívání k rozvoji hospodářství.

V březnu 2012 CVVM v rámci svého šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.

V dubnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali oslovení občané spokojenost s životem v místě svého bydliště obecně a dále s vybranými životními podmínkami ve svém bydlišti.

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.

V březnu jsme do dotazníku zařadili dvě otázky, které se týkaly sociální struktury společnosti a její sociální soudržnosti.

V březnovém šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, do jaké míry česká veřejnost od cizinců dlouhodobě nebo trvale žijících v ČR očekává, že se přizpůsobí životnímu stylu a zvyklostem zde. Ptali jsme se také, nakolik mají vybrané okolnosti vliv na to, aby dotyčný, který se do České republiky přistěhoval ze zahraničí, nebyl vnímán jako cizinec.