Ostatní

Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., zkracuje lhůtu pro poskytování primárních datových souborů z výzkumu Naše společnost. Primární datové soubory vznikající v rámci realizace kontinuálního dotazníkového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., Naše společnost, jsou počínaje zářijovým výzkumem 2010 pro nekomerční využití dostupné dva měsíce od ukončení sběru dat.

Květnové šetření CVVM se v krátkosti dotklo problematiky drog a jejich užívání v České republice. Výzkum v tomto ohledu zjišťoval, jestli a nakolik občané vnímají současnou situaci z hlediska užívání drog jako problém v České republice jako celku a specificky v místě jejich bydliště. Dále se zabýval tím, zda podle mínění veřejnosti se instituce v České republice věnují drogové problematice přiměřeně nebo nedostatečně, případně naopak přílišně.

V květnu 2010 byl do pravidelného šetření Naše společnost zařazen blok otázek týkající se hodnot a též občanských práv. V rámci těchto dotazů byly zjišťovány i názory na toleranci společnosti k homosexuálům a na práva homosexuálních mužů a žen.

V rámci květnového šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění věnovalo tématu životního prostředí. Otázky zahrnovaly jak hodnocení různých aspektů životního prostředí v České republice, tak hodnocení závažnosti problémů na globální úrovni.

V květnovém šetření mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění názory na z morálního hlediska kontroverzní otázky. Oslovení občané se vyjadřovali k interrupcím, k eutanazii a k trestu smrti.

V dubnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyjadřovali oslovení občané spokojenost s životem v místě svého bydliště obecně a dále s vybranými životními podmínkami ve svém bydlišti.

V březnu 2010 zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., toleranci k vybraným skupinám občanů. V prvním případě byla sociální distance zjišťována pomocí otázky, u které měli respondenti vybrat ty skupiny, které by nechtěly mít za sousedy. V druhém případě měli dotázaní vyjádřit své mínění o tom, nakolik jsou vůči daným skupinám tolerantní obyvatelé České republiky obecně.

V březnu 2010 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 15 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí sedmibodové škály, na které popsané krajní body znamenaly velmi sympatičtí (1) a velmi nesympatičtí (7).

V rámci svého dubnového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, věnovalo se i stávajícím možnostem, které Romové mají v rámci většinové české společnosti a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.

V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.