Instituce a politici

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, předseda Senátu, předsedkyně Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, nejvyšší státní zástupce a předseda Ústavního soudu.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v prosinci 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v listopadu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v říjnu 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím.
Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Do svého zářijového šetření CVVM zařadilo otázku zjišťující názor na roli církví ve společnosti a širší blok otázek týkajících se tématu navrácení církevního majetku. Předkládaná obsáhlejší tisková zpráva na jednu stranu přináší obecnou informaci o tom, nakolik se občané zajímají o problematiku navrácení církevního majetku a do jaké míry souhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi. Na druhou stranu podrobněji analyzuje, jaký by podle názoru veřejnosti měl být rozsah tohoto vyrovnání, a detailně sleduje, jaká stanoviska občané zaujímají k jednotlivým důležitým aspektům, jež debata o církevních restitucích doposud přinesla. Výzkum zjistil, že Češi církve považují za potřebné hlavně pro poskytování duchovní opory lidem a pro vykonávání charitativní činnosti. Se současným návrhem na majetkové vyrovnání s církvemi ale souhlasí jen asi šestina veřejnosti.

Součástí zářijového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce: armádu, policii, soudy, rádio, televizi, tisk, neziskové organizace, banky, odbory a církve. Právě u důvěry v církve došlo k poklesu důvěry na 20 %, přičemž důvěra se dlouhobě pohybuje okolo 30 % (v březnu 2012 29 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům.  Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., byla v září 2012 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Do svého červnového šetření CVVM zařadilo téma hodnocení činnosti krajských samospráv. Zjišťováno bylo, jak jsou občané spokojeni s činností Rady kraje během posledního volebního období, zda se cítí být dostatečně informováni o tom, co se děje v jejich kraji, a také názor občanů na to, jak krajská samospráva řeší problémy v různých oblastech veřejného života.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v červnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména devětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli zařazeni prezident, vedení Senátu, předsedkyně Poslanecké sněmovny, členové vlády, předsedové parlamentních politických stran, nejvyšší státní zástupce a předseda Ústavního soudu.