Politické

V lednovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Začátkem tohoto roku uplynulo 15 let od rozdělení Československa na dvě samostatné republiky. Při příležitosti tohoto výročí ve svém listopadovém výzkumu Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo, jaké měli obyvatelé České republiky postoje k rozdělení v době rozdělení, a zda tento krok v současnosti vnímají jako správný nebo špatný. Také byla položena otázka, jak občané hodnotí současné vztahy mezi Čechy a Slováky ve srovnání s dobou před rozdělením.

Ve svém pravidelném prosincovém výzkumu se Centrum pro výzkum veřejného mínění více zaměřilo na otázky spojené s rozdělením Československa. V šetření bylo zkoumáno, nakolik téma rozdělení federace rezonuje ve společnosti. Respondentům byly položeny otázky, zda považují rozdělení za stále živé a současné téma, zda by se i nadále měla vést diskuse o příčinách rozdělení a zda je důležité, aby se rozdělení federace připomínalo jako významná událost českých dějin.

Prosincový výzkum Naše společnost se věnoval hlubší reflexi rozdělení Československa. Byly zjišťovány pocity, se kterými je tato událost v mysli lidí spojena a to, jak občané České republiky hodnotí předložené výroky o příčinách rozpadu federace. Byla také zařazena otázka, zda rozdělení Československa bylo podle mínění veřejnosti nutné či nikoliv.

Jak hodnotí obyvatelé České republiky samotný průběh rozdělení Československa bylo předmětem šetření, které Centrum pro výzkum veřejného mínění realizovalo v prosinci 2007. Respondentům byly také položeny otázky ohledně vztahů se Slovenskem a ke Slovákům právě v souvislosti s rozdělením federace.

V prosincovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění respondenti hodnotili činnost vybraných politických institucí a stran. Měli je přitom známkovat jako ve škole – jednička tedy byla nejlepší a pětka nejhorší ocenění. Do hodnocení byly zařazeni ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, Strana zelených, prezident, vláda, poslanecká sněmovna, senát, předseda vlády, předseda poslanecké sněmovny, předseda senátu a veřejný ochránce práv.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

Prosincové šetření CVVM se věnovalo dvěma otázkám v souvislosti se záměrem umístit na českém území radarovou stanici, která by byla součástí systému antibalistické obrany USA. Výzkum zjišťoval postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v prosinci 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V listopadovém šetření se CVVM věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. Zjišťovány byly názory na platnost dekretů a zda by měly platit i nadále. S platností Benešových dekretů úzce souvisela otázka týkající se spravedlnosti odsunu sudetských Němců. Dále se výzkum zajímal, jak občané hodnotí vliv Benešových dekretů na vztahy s nejbližšími zahraničními sousedy ČR.