Politické

Do říjnového výzkumu CVVM byla zařazena baterie dotazů, zaměřených především na postoje obyvatel k obecným ekonomickým otázkám, vybraným aspektům sociálního zabezpečení a osobní odpovědnosti a problematice svobody. Respondenti byli postupně konfrontováni s 9 dvojicemi protikladných výroků a jejich úkolem bylo přiklonit se k některému z každé dvojice, případně zvolit neutrální středovou variantu.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., v říjnovém šetření zjišťovalo, jak česká veřejnost smýšlí o důvodech, které vedou jednotlivce ke vstupu do politické strany. Výzkum se zabýval nejen pomyslným žebříčkem důležitosti těchto důvodů, ale též jejich hodnocením. Reprezentantky a reprezentanti vzorku populace dále odpovídali na otázku, zda někdy uvažovali o vstupu do politické strany.

Součástí říjnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byly též otázky zjišťující důvěru české veřejnosti k parlamentním stranám a její názory na vybrané aktivity těchto stran. Výzkum se pak šířeji zaměřil také na mínění občanů o politických stranách obecně. Součástí zprávy je časové srovnání u vybraných otázek a třídění podle základních sociodemografických charakteristik.

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v říjnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna...

V rámci šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. byla v říjnu 2007 respondentům položena pravidelná otázka, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Do výzkumu byly tradičně zařazeny obě komory Parlamentu ČR, vláda, prezident, krajská zastupitelstva a obecní zastupitelstva.

Neméně pravidelně je do našich výzkumů začleněna také otázka mapující spokojenost se současnou politickou situací v České republice.

V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným vrcholným politikům. Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných ústavních činitelů. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát začleněni také ombudsman a předseda Ústavního soudu.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Červnové šetření CVVM se věnovalo dvěma otázkám v souvislosti se záměrem umístit na českém území radarovou stanici, která by byla součástí systému antibalistické obrany USA. Výzkum zjišťoval postoje české veřejnosti k tomuto plánu a rovněž to, zda podle mínění občanů by se o americké radarové základně na českém území mělo či nemělo rozhodovat v referendu.

Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla otázka, v níž respondenti hodnotili, jak jsou spokojeni se stavem některých oblastí veřejného života. Oslovení se vyjadřovali například ke vztahům ČR se zahraničím, životnímu prostředí, školství, dopravní obslužnosti a dále též k oblastem: věda a výzkum, kultura, korupce, dodržování lidských práv, hospodářská kriminalita, členství ČR v EU, situace v armádě, nabídka zboží a služeb nebo životní úroveň.