Politické

Z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že o politických tématech diskutují čeští občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel. Minimálně jednou v týdnu před uskutečněním výzkumu diskutovalo o politice celá polovina (50 %) dotázaných s rodinným příslušníkem a 53 % dotázaných s přáteli či spolupracovníky. S cizími lidmi debatovalo o politice pouze 7 % a s veřejně činnými osobami 4 % respondentů.

V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla českým občanům pokládána otázka týkající se postojů k aférám v politickém a veřejném životě. Největší podíl souhlasných odpovědí zaznamenal názor, že by se mělo o problémech veřejného a politického života informovat (95 %). Vysoká míra souhlasu panuje v české populaci též v souvislosti s tvrzením, že je těžké vyznat se v podobných situacích (86 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v březnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získala opět největší důvěru oslovených občanů Vlasta Parkanová (58 %). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil pražský primátor Pavel Bém (50 % důvěřujících).

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují bezmála tři čtvrtiny občanů (73 %). Na počátku března 2007 vyslovila vládě důvěru více než třetina obyvatel naší země (34 %). V porovnání s předcházejícím měsícem, tak podíl občanů důvěřujících vládě mírně vzrostl. Poslanecké sněmovně v současnosti důvěřuje 23 % občanů, Senátu čtvrtina obyvatel naší země (25 %).

V březnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Česká veřejnost jako nejnaléhavější problém současnosti vnímá korupci, za níž těsně následují problémy ve zdravotnictví a hospodářská kriminalita. Většina občanů k oblastem, jimiž je velmi naléhavě třeba se zabývat, dále řadí i obecnou kriminalitu, nezaměstnanost, sociální jistoty a fungování hospodářství.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly též otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, postoje k občanským aktivitám vedoucím k legislativním změnám a názory na možnosti, které mají lidé k ovlivnění veřejného dění.

Například zájem o politické dění obecně rozdělil českou veřejnost na dvě poloviny – 50 % respondentů našim tazatelům sdělilo, že se o politiku zajímá (při součtu odpovědí „rozhodně se zajímá“ a „spíše se zajímá“), druhá polovina naopak zájem o politické dění obecně dle svého tvrzení nemá (součet odpovědí „spíše se nezajímá“ a „rozhodně se nezajímá“).

Součástí únorového šetření CVVM byly též otázky mapující názory veřejnosti na důvody, pro které se lidé zapojují do komunální politiky a do politiky na celostátní úrovni. Z šetření vyplynulo, že rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí buď do komunální nebo do celostátní politiky nejsou podle mínění veřejnosti nijak velké. Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek.

V rámci únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla zjišťována důvěra českých občanů vůči Evropské unii, Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů a dále spokojenost Čechů se členstvím v těchto institucích. Organizace spojených národů má důvěru více jak poloviny obyvatel České republiky (56 %), naopak nedůvěřivý postoj zaujímá k této instituci 27 % osob.

Součástí únorového šetření CVVM SOÚ AV ČR bylo i několik otázek, které se týkaly názorů respondentů na podobu politického systému. Polovina českých občanů je spokojena s fungováním demokracie v naší zemi, nespokojenost vyjádřilo 45 % dotázaných. Pouze 2 % českých občanů se domnívají, že je velmi pravděpodobné, že v příštích pěti letech bude v ČR rozpuštěn parlament a zrušeny politické strany.