Politické

Dvě třetiny (66 %) obyvatel se celkově v ČR cítí bezpečně a více než tři čtvrtiny (77 %) mají pocit bezpečí v místě, kde žijí. S tím, jak se policie stará o pořádek a bezpečí občanů v místě bydliště, je spokojeno 55 % lidí, 39 % dotázaných se označilo za nespokojené. Činnost policie v rámci celé republiky příznivě hodnotí 40 % občanů, 54 % s ní...

V hodnocení vývoje situace v uplynulém roce se česká veřejnost nejkritičtěji staví vedle tradičně vysoko postavených problémů korupce a hospodářské kriminality k současné politické situaci v České republice. Jednoznačná převaha kritických vyjádření nad pozitivními se objevila také v případě obecné kriminality a bezpečnosti občanů, zemědělství, sociálních jistot, dopravní obslužnosti a zdravotnictví.

Součástí prosincového šetření veřejného mínění CVVM byla otázka zjišťující důvěru občanů ve vybrané společenské instituce. Největší důvěru Čechů požívají z nabízených možností média (rádio 70 %, televize 64 %, tisk 57 % důvěřujících – při součtu odpovědí „rozhodně důvěřuje“ a „spíše důvěřuje“) a armáda s 63 % důvěřujících. Mírně nadpoloviční důvěru veřejnosti mají i soudy (51 % důvěřujících).

Ve svém prosincovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným otázku, jak by hodnotili činnost politických stran v posledních dvanácti měsících. Hodnocení probíhalo pomocí známkování jako ve škole, kde jednička byla nejlepší a pětka nejhorší ocenění.

Ze získaných dat plyne, že nejlepšího hodnocení se za loňský rok dostalo Straně zelených (3,07), následované ODS (3,26).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v prosincovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména šestadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získala opět největší důvěru oslovených občanů Vlasta Parkanová (58 %). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil pražský primátor Pavel Bém (50 % důvěřujících).

V prosincovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v prosinci 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase.Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident.

V listopadovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů.

V současné době se více než polovina dotázaných (53 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 13 % se domnívá, že by měly být zrušeny, a více než třetina oslovených (34 %) se k dané problematice nevyjádřila.

Odsun sudetských Němců považuje v současnosti za spravedlivý přesně polovina dotázaných, naopak celkem 32 % jej pokládá za nespravedlivý.

Součástí listopadového šetření CVVM byla též baterie otázek, které měly zjistit, jak respondenti hodnotí rozpad bývalého Československa, a tedy vznik samostatné České a Slovenské republiky k 1. lednu roku 1993, i vztahy mezi obyvateli obou zemí dnes. Před třinácti lety souhlasila podle vlastního vyjádření s rozdělením federace pouze čtvrtina dotázaných (25 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (53 %).

Asi tři pětiny občanů stále vnímají Senát jako zbytečnou instituci, jejíž zřízení bylo vyhazováním peněz, jen o málo více než čtvrtina populace s výroky o zbytečnosti Senátu nesouhlasí. Více než polovina občanů souhlasí s tvrzením, že za ustavením Senátu stála především snaha politických stran posílit svoje postavení, což naopak odmítá jen necelá čtvrtina respondentů.