Politické

V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v září 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Mezi zkoumané instituce tentokrát výjimečně nebyla zařazena vláda, neboť v době přípravy šetření existovala pouze Paroubkova vláda „v demisi“ a nová vláda nebyla jmenována.

V zářijovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Tisková konference nás seznámila s prvními výsledky výzkumu, který uskutečnil po volbách do Poslanecké sněmovny 2006 Sociologický ústav AV ČR. Specializovaný akademický povolební výzkum u nás dosud nebyl realizován a výsledky ostatních výzkumů zpracovávala vědecká komunita jen zřídka. Povolební výzkum se zaměřil na volební chování, stabilitu a změnu v čase a jeho dopad na formování politické reprezentace.

Všem zkoumaným faktorům, jež mohou působit na volební rozhodování lidí, respondenti přisuzují důležitost častěji vždy ve vztahu k ostatním lidem než osobně k sobě samotným. Ve vztahu k voličům jako celku jsou nejčastěji za důležité faktory považovány média, politické přesvědčení a dlouhodobý příklon k některé politické straně. Politické přesvědčení, předvolební programy a dlouhodobý příklon k politické straně pak představují nejčastěji zmiňované faktory podstatně ovlivňující rozhodování samotných respondentů.

Necelá polovina (47 %) dotázaných vnímá programy politických stran jako výrazně odlišné, dvě pětiny (41 %) naopak soudí, že se jednotlivé programy od sebe příliš neliší. 38 % dotázaných uvedlo, že negativní reklama namířená proti politickým protivníkům má v kampani své místo, mírně nadpoloviční většina respondentů (53 %) to odmítla. Pouze čtvrtina respondentů si měsíc před volbami myslela, že noví poslanci budou dobře reprezentovat zájmy těch, kdo je zvolí.

V květnovém šetření jsme respondenty mimo jiné požádali o jejich názor na kampaň před nadcházejícími parlamentními volbami. Polovině respondentů se kampaň nelíbí (při součtu odpovědí „spíše nelíbí“ a „rozhodně nelíbí“), téměř třetina ji nesleduje a 15 % z nich řeklo, že se jim líbí (při součtu odpovědí „spíše líbí“ a „rozhodně líbí“).

V květnovém šetření jsme respondentům položili několik otázek zjišťujících, jak hodnotí probíhající předvolební kampaň, zda se zajímají o předvolební dění či se cítí být před volbami dostatečně informováni. Z průzkumu vyplynulo, že předvolební kampaň sleduje 40 % lidí při součtu odpovědí „rozhodně sleduji“ (7 %) a „spíše sleduji“ (33 %); dvě třetiny lidí se o ni naopak nezajímají: 40 % oslovených našim tazatelům řeklo, že ji „spíše nesleduje“, 20 % pak, že ji „rozhodně nesleduje“.

Tři čtvrtiny občanů soudí, že je důležité, aby lidé přišli odevzdat svůj hlas při červnových volbách do Poslanecké sněmovny, 17 % dotázaných naopak vyjádřilo skepsi vůči významu voličské účasti. K nejfrekventovanějším argumentům podporujícím význam účasti ve volbách patří to, že jde o příležitost k vyjádření názoru a vůle lidu a že hlasování ovlivní další politický vývoj a celkové směřování společnosti.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména 26 politiků. Do výzkumu byli vedle standardně zařazovaných členů vlády, prezidenta, předsedů Senátu a Poslanecké sněmovny a předsedů parlamentních stran tentokrát výjimečně začleněni také ombudsman a předseda Strany zelených, která má z mimoparlamentních subjektů v nadcházejících volbách největší šanci získat křesla v Poslanecké sněmovně.

Důvěra občanů ke všem sledovaným ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem téměř nezměnila. Již více než rok je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident naší země. Vláda se v květnu 2006 jevila jako důvěryhodná 44 % respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících zaznamenaly obě komory českého parlamentu. Spokojenost s politickou situací v naší zemi je již několik měsíců poměrně stabilní.