Politické

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů.

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii vyjadřuje v současnosti více než třetina českých občanů (36 %), nespokojena se naopak cítí přibližně pětina Čechů (20 %). Největší podíl dotázaných se v Evropské unii necítí ani spokojen, ani nespokojen (40 %). Na členství České republiky v Evropské unii oceňují čeští občané zejména možnost bezproblémového cestování do ostatních členských států Evropské unie.

Součástí dubnového šetření CVVM byla i otázka mapující, jak občané vnímají čtyři dlouhodobě nejsilnější politické strany a Stranu zelených. Vybrali jsme několik kritérií, která reprezentovala nejen konkrétní programové aspekty, ale i obecné charakteristiky působení stran na politické scéně.

Respondenti se v hodnocení politických stran shodovali zejména u výroku „stará se jen o získání moci“ – kladně odpovědělo v případě parlamentních stran 60 až 72 % dotázaných, v případě Strany zelených to bylo 46 %.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát byli do výzkumu zařazeni také volební lídři stran, které se alespoň minimálně vyskytují ve výzkumech stranických preferencí.

V dubnu 2006 jsme zaznamenali nárůst důvěry občanů téměř ke všem sledovaným ústavním institucím. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí je stále prezident České republiky, kterému v současnosti důvěřují bezmála tři čtvrtiny českých občanů (73 %). Relativně vysoký podíl důvěřujících zaznamenala rovněž vláda, které v dubnu 2006 vyjádřilo důvěru 44 % oslovených.

Všem respondentům s volebním právem byla položena otevřená otázka (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v březnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran, předseda Ústavního soudu a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni prezident Václav Klaus a ministr kultury Vítězslav Jandák, jimž vyjádřily důvěru téměř dvě třetiny oslovených (shodně 64 %).

V březnu 2006 se důvěra občanů vrátila na úroveň, kterou dosahovala v lednu 2006. Zdá se tak, že nárůst důvěry občanů k ústavním institucím, který jsme pozorovali minulý měsíc, byl spíše náhodnou výchylku než počátkem nového trendu. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí zůstal i v březnu 2006 prezident naší republiky, kterému důvěru vyjádřilo 68 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem byla položena otevřená otázka (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.