Politické

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v říjnu 2005.

Největší důvěru lidé vkládají do lidí, které znají osobně a prezidenta.

Podíl respondentů, kteří příslušnému subjektu nedůvěřují, je nejvyšší v případě politických stran.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 25 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus, jemuž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (65 %).

Důvěra k ústavním institucím se v porovnání s minulým měsícem prakticky vůbec nezměnila. Prezidentovi České republiky důvěřovalo v říjnu 2005 71 % obyvatel naší země. Již od září 2003 je český prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vládě ČR vyjádřilo důvěru 42 % oslovených. Nejméně důvěryhodné se osloveným jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

28 % respondentů v šetření uvedlo, že se zajímá o dění v Palestině a Izraeli, 69 % naopak vyjádřilo svůj nezájem. Česká veřejnost je převážně skeptická při hodnocení současných vztahů mezi Palestinci a Izraelem. Pouze 2 % respondentů hodnotily tyto vztahy jako „spíše dobré“, 12 % je označilo za „ani dobré, ani špatné“ a rovné tři pětiny je považují za špatné.

Ve svém zářijovém šetření položilo CVVM SoÚ AV ČR dotázaným následující otázku: “Jak byste hodnotil činnost následujících politických stran a institucí v posledních dvanácti měsících? Známkujte jako ve škole, kde jednička je nejlepší, pětka nejhorší ocenění.“

Nejlepšího hodnocení – s průměrnou známkou nižší než 3 - se dostalo prezidentovi, médiím a předsedovi vlády.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména šestadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získal největší důvěru oslovených občanů předseda vlády Jiří Paroubek (53 % důvěřujících). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil 1.

Největší důvěře českých občanů starších 15 let se v září 2005 těšil prezident České republiky, kterému důvěru vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Podíl důvěřujících je v případě prezidenta již několik měsíců poměrně stabilní. Vládě důvěřovalo na začátku září 2005 42 % respondentů. Již od května 2005 důvěra obyvatel České republiky k jejich vládě trvale roste.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Nejvyšší míra spokojenosti panuje v České republice s nabídkou zboží a služeb. Nadpoloviční většina občanů pak rovněž vyjádřila spokojenost se stavem české kultury. Necelá polovina občanů je podle svých slov spokojena se vztahy České republiky se zahraničím a s životním prostředím. V dalších oblastech, které respondenti posuzovali, již převážila nespokojenost nad spokojeností.