Filtrovat články

Nejvýznamnější událostí začátku února 2003 se staly prezidentské volby, které se vyšplhaly na stejnou úroveň, jako bylo nejvyšší hodnocení voleb do Poslanecké sněmovny na přelomu června a července 2002. Následoval chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku, dále zkáza raketoplánu Columbia a vstup České republiky do Evropské unie. Nejvýznamnější událost začátku roku, povodně 2002 zůstaly spolu s možným nasazením našich vojáků v Iráku nad pětiprocentní hranicí sledovanosti.

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Podle vlastního vyjádření souhlasila před deseti lety s rozdělením Československa pouze čtvrtina dotázaných (26 %), naopak odpůrců rozdělení bylo v daném období dvakrát více (59 %).

Více než polovina respondentů (55 %) dnes hodnotí rozdělení společného státu Čechů a Slováků jako správný krok, naopak jako nesprávný jej vnímá více než třetina dotázaných (36 %).

Číst dál...

Z výsledků mezinárodního šetření vyplývá, že v ČR a v Maďarsku převažují v hodnocení činnosti vlády pozitivní stanoviska, přičemž relativně nejpříznivější postoje vyjadřuje česká veřejnost k vládě Vladimíry Špidly (kladně hodnotí dosavadní počínání českého koaličního kabinetu 51 % dotazovaných, záporně 39 %). Kritický postoj naopak převažuje v Polsku, kde bezmála polovina respondentů (47 %) zastává k práci Millerovy vlády kritické stanovisko.

Číst dál...

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním se umístili ministři Tvrdík (60%) a Buzková (59%). Na dalších místech jsou premiér Špidla a prezident Havel (shodně 54%). K hranici 50ti % se výrazně přiblížili předseda Senátu Petr Pithart a ministr Dostál (oba 48%).

Při porovnání s výsledky z listopadu resp. září 2002 výrazně narostl počet důvěřujících v případě Mirka Topolánka (+15%ních bodů), Václava Havla (+14), Petra Pitharta (+11), ministra financí Bohuslava Sobotky (+9), Václava Klause (+5), a ministrů Mareše, Dostála a Rychetského (všichni shodně +4).

Číst dál...

Z našich výzkumů víme, že se tento summit stal nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince, ještě v lednu jej mezi nejvýznamnějšími událostmi poslední doby jmenovalo 22 % respondentů tohoto výzkumu. Zajímali jsme se tedy, jak tuto událost lidé hodnotí. Hodnocení této akce převládalo kladné, „rozhodně“ nebo „spíše kladně“ se vyjádřilo 56 % respondentů.

Číst dál...

Prezidentovi důvěřuje 58 % občanů, nedůvěřuje 39%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%.

Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 49 % dotázaných, nedůvěřovalo 47 %. Počtvrté zjišťovaná důvěra v koaliční kabinet potvrzuje předchozí šetření a je nadále o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející Zemanově vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Nejvýznamnější událostí začátku roku 2003 se staly povodně, následovaly události spojené s koncem prezidentského mandátu Václava Havla. Na třetím místě je hodnocen jako významný chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku, dále Summit NATO v Praze a vstup České republiky do Evropské unie. S malým odstupem následovaly volby. V lednu vzrostl význam zahraničních politických událostí, a to paradoxně ačkoli se mezi „velké“ zahraničněpolitické události s minimálně 5 % reflexí významu „probojoval“ pouze chystaný útok na Irák.

Číst dál...

Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (89 %) a Slovensku (89 %). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (82 %) a Německem (79 %). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem, které považuje za dobré 48 % dotázaných (49 % je hodnotí záporně).

Vztahy s Polskem a Slovenskem jsou považovány stabilně za dobré.

Číst dál...

Podle české veřejnosti je v současné situaci důležité zachovat stabilitu, mír a nepostupovat bez schválení ostatními zeměmi v Radě bezpečnosti. Vojenský útok na Irák podporuje pouze 24% obyvatel ČR, což je od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, nejnižší naměřená míra souhlasu. Proti zásahu se oproti tomu staví dvě třetiny dotázaných.

Číst dál...