Politické

Relativně často jako nejdůležitější problém, se kterým se musí Česká republika v současnosti potýkat, lidé vnímají různé aspekty ekonomického vývoje a zejména pak stávající nezaměstnanost. Další frekventovaný okruh problémů, který je kladen na první místo, představuje korupce, hospodářská kriminalita, obecná kriminalita a působení státních orgánů při zajišťování a vymáhání práva.

Nejdůvěryhodnější ústavní institucí byl na přelomu června a července prezident naší země. Důvěru mu vyjádřilo 72 % oslovených občanů. Důvěra občanů k vládě v porovnání s minulým měsícem mírně vzrostla a v současné době vládě důvěřuje 37 % českých občanů. Jako nejméně důvěryhodné se na přelomu června a července občanům jevily obě komory českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Čtyři z deseti českých občanů se domnívají, že členství České republiky v Evropské unii je dobrá věc. Přibližně stejný podíl oslovených pak členství naší země v této organizaci označil za ani dobrou ani špatnou věc. Negativní postoj k Evropské unii a tedy názor, že členství České republiky v Evropské unii je špatná věc, zastává pouze desetina obyvatel České republiky starší 15 let.

V rámci květnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se podrobněji věnovali tématu členství České republiky v Evropské unii. Spokojenost s tím, že se Česká republika stala členem Evropské unie, vyjadřují téměř dvě třetiny (64 %) obyvatel naší země starší 15 let. Naopak nespokojenost s touto skutečností pociťuje pouze pětina občanů (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky jsou jako nejdůvěryhodnější hodnoceni ministr Pavel Dostál a prezident Václav Klaus, jimž vyjádřily důvěru bezmála dvě třetiny oslovených (64 % resp.

V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2005 jsme položili respondentům otázku, jak důvěřují jednotlivým ústavním institucím.

Prezident republiky zůstává i nadále nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Důvěru hlavě státu vyjádřilo 71 % oslovených občanů. Ukončení vládní krize posílilo v očích občanů kredit nejen vlády samotné, ale i dalších ústavních institucí, především pak obou komor českého parlamentu.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Tato tisková informace prezentuje druhou část získaných výsledků, které se vztahují k problematice postavení prezidenta v politickém systému České republiky.

Šetření se konkrétněji věnovalo názorům české veřejnosti zejména na jednotlivé ústavní pravomoci prezidenta. Zjišťovány byly názory na postavení prezidenta vůči vládě a na jeho roli při jejím jmenování, na možnost rozpouštět Poslaneckou sněmovnu a vypisovat nové volby, na existenci a podobu práva veta, na roli prezidenta při jmenování soudců Ústavního soudu a na postavení prezidenta v oblasti zahraniční politiky země.

V dubnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR obšírně věnovalo názorům veřejnosti na postavení prezidenta v politickém systému České republiky. Tato tisková informace prezentuje první část zjištěných výsledků (včetně srovnání s předešlými šetřeními).

Všech respondentů jsme se nejprve zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku.