Politické
Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás
Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.
Důvěra k vrcholným politikům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).
Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější jednoznačně hodnocen prezident Václav Klaus.
Důvěra k ústavním institucím
Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. Důvěru mu vyjadřují tři čtvrtiny dotázaných. Nejvýznamnější nárůst důvěry zaznamenala v našem zářijovém šetření česká vláda, když jí důvěru vyjádřila více než třetina respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.
Stranické preference v září 2004
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Postoje k volební účasti
Výsledky ukazují, že lidé přikládají volbám do Poslanecké sněmovny relativně větší význam než volbám do Evropského parlamentu. Občané nejenže vyjadřují relativně častěji ochotu účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny (66 %) než do Evropského parlamentu (57 %), ale také častěji hodnotí vysokou volební účast jako pozitivum v případě národních voleb (70 %) než evropských (61 %).
Důvěra k českým a evropským institucím
V rámci červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme se českých občanů mimo jiné zeptali, jak důvěřují některým českým a evropským institucím. Svou důvěru či nedůvěru mohli respondenti vyjádřit na škále 1 až 10, kde 1 znamenalo, že dané instituci dotázaný vůbec nedůvěřuje, a 10 znamenalo, že dané instituci důvěřuje absolutně.
Budou rozhodnutí EU v našem zájmu?
Většina českých občanů je skeptická v pohledu na eventuální soulad budoucích rozhodnutí Evropské unie se zájmy České republiky i se zájmy jich samotných. Pouze 30 % respondentů věří, že budoucí rozhodnutí Evropské unie budou ve shodě se zájmy České republiky, zatímco 62 % tomu nevěří. V případě vlastních zájmů vyznívá vyjádření dotázaných ještě o něco málo skeptičtěji.
Spokojenost občanů s fungováním demokracie v ČR a EU
Polovina oslovených občanů se v červnu 2004 necítila být se způsobem, jakým funguje demokracie v České republice, příliš spokojena. Další pětina respondentů nebyla spokojena vůbec. Úplnou spokojenost s fungováním naší demokracie vyjádřilo necelé procento dotázaných. Docela spokojena byla čtvrtina účastníků výzkumu.
Při posuzování fungování demokracie v Evropské unii vypadala situace jinak.
Proč lidé nevolili ve volbách do Evropského parlamentu?
V červnovém šetření CVVM měli respondenti, kteří se nezúčastnili voleb do Evropského parlamentu sdělit, z jakého důvodu nebyli volit.
Zhruba pětina oslovených občanů (21 %) uvedla jako důvod své absence ve volbách nespokojenost s politikou, jen o poznání méně pak neznalost kandidátů a pocit, že „můj hlas nic nerozhodne“ (18 resp. 17 %). 13 % respondentů zmínilo pobyt mimo bydliště a přibližně desetina dotázaných nezájem o Evropskou unii (případně Evropský parlament), nezájem o politiku obecně a nesouhlas se vstupem do EU.
Politické strany a evropská integrace v názorech české veřejnosti
Součástí červnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byl rovněž soubor otázek mapujících názory české veřejnosti na politické strany a na proces evropské integrace. Téměř třetina českých občanů starších 18 let nechová sympatie k žádné politické straně. Necelá čtvrtina respondentů sympatizuje s ODS, 13 % dotázaných vyjádřilo své sympatie KSČM a 9 % ČSSD.
Strana 117 z 143
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |