Politické

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétní politické straně (N=829), jsme v rámci říjnového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Tradičně nejvýrazněji zastoupená skupina, vyjadřující většinový souhlas se stranou, se dlouhodobě pohybovala mezi 40 až 50 % dotázaných.

Nejčastěji za „rozhodně důležité“ pro dobrý výkon funkce člena krajského zastupitelstva lidé považují morální vlastnosti kandidáta, znalost problémů kraje, schopnost řešit konflikty, schopnost vyjadřovat se a odborné znalosti. Vesměs za nikoli nepodstatné předpoklady pro úspěšné plnění role člena zastupitelstva kraje dotázaní dále označovali i znalosti cizích jazyků, dobré kontakty na centrální orgány, zkušenosti s prací ve veřejné správě na komunální úrovni, podnikatelského ducha, administrativní zkušenosti a vysokoškolské vzdělání.

V názorech na prospěšnost zavedení samosprávných krajů zůstala česká veřejnost značně rozpolcená. Přibližně čtvrtina oslovených se domnívá, že zavedení samosprávných krajů, které letos existují již čtvrtým rokem, se osvědčilo. Přibližně stejný podíl dotázaných má ale názor opačný. Další čtvrtina oslovených vyjádřila názor, že za tak krátkou dobu to nelze posoudit.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v říjnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména sedmadvaceti představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Největší důvěru oslovených občanů získal předseda ČSSD Stanislav Gross (50 % důvěřujících). Následují Mirek Topolánek, Cyril Svoboda, Jan Zahradil, Lubomír Zaorálek, Miloslav Ransdorf a Miroslav Kalousek.

V říjnu 2004 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu vyjádřily téměř tři čtvrtiny dotázaných. Nadpoloviční podíl důvěřujících (62 %) rovněž zaznamenala obecní zastupitelstva. Přibližně dvě pětiny oslovených důvěřují krajskému zastupitelstvu (42 %) a rovněž naší vládě (40 %). Vláda si tak v porovnání s minulým měsícem mírně polepšila.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy, N=827) byla položena otázka „V listopadu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 58 % dotázaných („rozhodně ano“ 25 % a „spíše ano“ 33 %), 30 % záporně („spíše ne“ 16 %, „rozhodně ne“ 14 %) a 12 % nevědělo. Navzdory uvedeným údajům lze nicméně na základě zkušeností z minulosti usuzovat, že voleb se zúčastní s největší pravděpodobností zhruba třetina oprávněných voličů.

Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).

Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější jednoznačně hodnocen prezident Václav Klaus.

Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. Důvěru mu vyjadřují tři čtvrtiny dotázaných. Nejvýznamnější nárůst důvěry zaznamenala v našem zářijovém šetření česká vláda, když jí důvěru vyjádřila více než třetina respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.