Politické

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

V současnosti se necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 7 % se domnívá, že by měly být zrušeny. 29 % respondentů se k dané problematice nevyjádřilo.

Zpětně s útokem na Irák souhlasí 27 % občanů ČR, nesouhlas s útokem na Irák naopak vyjádřilo 64 % dotázaných. Asi pětina Čechů si myslí, že vojenská operace USA a jejich spojenců v Iráku vedla k omezení terorismu ve světě, sedm z deseti lidí vyjadřuje opačné mínění. Třípětinová většina (61 %) občanů hodnotí současnou situaci v Iráku kriticky, naopak jako dobrou ji v šetření označili pouze čtyři respondenti ze sta.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém únorovém šetření mimo jiné zajímalo o názory veřejnosti na evropskou ústavu. Souhlas s tím, že by Evropská unie měla mít jednotnou ústavu, která by platila ve všech členských zemích, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (51 %). Opačný názor naopak zastává čtvrtina českých občanů. Informovanost českých občanů o obsahu tzv.

V únoru 2005 se největší důvěře českých občanů těšil prezident naší země. Důvěru mu již po řadu měsíců vyjadřuje více než 70 % českých občanů. Česká vláda si v porovnání s předcházejícím měsícem mírně pohoršila, stále jí ale důvěřuje téměř třetina obyvatel ČR. Významnější pokles důvěry v porovnání s lednem 2005 zaznamenala Poslanecká sněmovna, které podle našeho posledního šetření důvěřuje přibližně pětina občanů.

Podle lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by více než osmdesát procent oslovených občanů přivítalo možnost rozhodovat o závažných otázkách v referendech. Vysoké výdaje za předvolební kampaně stran jsou trnem v oku osmi z deseti dotázaných, přesně osmdesát procent respondentů navrhlo omezení těchto výdajů. Takřka tři čtvrtiny účastníků výzkumu si přejí volit svého prezidenta přímou volbou.

V lednu 2005 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR ve svém pravidelném šetření mimo jiné věnovalo tématu volební účasti a neúčasti. Více než polovina oslovených občanů vyjádřila názor, že je žádoucí, aby český stát podnikal kroky ke zvýšení volební účasti. Naopak 3 z deseti respondentů realizaci takových kroků považují za nežádoucí. Více než desetina obyvatel naší země se k položené otázce nedokázala vyjádřit.

Převážná většina občanů oslovených v lednu 2005 Centrem pro výzkum veřejného mínění se domnívala, že volební účast při volbách v České republice je docela či velmi nízká (42 resp. 45 % dotázaných). Více než dvě třetiny respondentů vnímají nízkou volební účast jako společenský problém (25 % dotázaných rozhodně, 40 % dotázaných spíše). Příčiny nízké účasti při volbách do krajských zastupitelstev tkvějí podle více než poloviny všech oslovených ve znechucení občanů z politiky.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Nejnaléhavějším problémem z pohledu české veřejnosti je v současné době nezaměstnanost, jejíž řešení za „velmi naléhavé“ označilo 70 % dotázaných a za „docela naléhavé“ ještě dalších 26 %. Jen s nepatrným rozdílem za nezaměstnaností se umístil problém korupce (67 % „velmi naléhavé“, 26 % „docela naléhavé“) společně s organizovaným zločinem (66 % „velmi“, 27 % „docela“), zdravotnictvím (63 % „velmi“, 30 % „docela“) a obecnou kriminalitou (57 % „velmi“, 37 % „docela“).

Relativně nejpříznivěji lidé hodnotí vývoj situace v oblasti péče o životní prostředí, kde 37 % dotázaných konstatovalo zlepšení, 8 % naopak zhoršení a podle 49 % se situace vloni nezměnila. Vyšší podíl příznivých než nepříznivých vyjádření se objevil ještě u zahraniční politiky (19 % : 14 %), v případě ochrany lidských práv pak byly výroky deklarující zlepšení (15 %) a zhoršení (14 %) v rovnováze.